Destroyed for LOVE (Change for LOVE2) CZ

17-Execution..

Protáhla jsem se a otevřela své oči. Zhluboka jsem se nadechla a uslyšela vedle sebe chrápání. Otočila jsem hlavu a viděla spícího Harryho vedle mě. ,,Kurva!" Vykřikla jsem a rychlostí se posadila. ,,Nekřič tolik." Zamumlal Harry a prožmoulal si oči. Mírně jsem nadzvedla peřinu a zjistila, že jsme oba nazí. Co se vůbec všechno stalo? Proč teď ležím vedle Harryho a nahá? ,,Co se včera stalo?" Zamumlala jsem a Harry se zhluboka nadechl. ,,Ty si nic nepamatuješ?" Zeptal se a já zakroutila záporně hlavou. ,,My my my jsme spolu spali?" Zakoktala jsem a ukázala na Harryho nahou hruď. Chvíli nad něčím přemýšlel a potom zakroutil hlavou, že ne. Úlevně jsem si vydechla a i s peřinou obmotanou okolo těla jsem vstala. ,,Musím domu." Řekla jsem a začala sbírat své oblečení, které bylo rozházené po zemi. Harry jenom přikývl a znovu si lehl. Nestihla jsem ani nad něčím přemýšlet a rychle opustila Harryho byt.

Když jsem opustila dům, kde bydlel, tak jsem zjistila, že vůbec nevím, kde jsem. Vydala jsem se jednoduše doprava a zastavila hned prvního člověka, kterého jsem potkala a zeptala se na cestu. Zjistila jsem, že jsem od mého bytu poměrně dost daleko, takže mě čekala víc, než hodinová cesta domů.

Vycházela jsem schody do svého bytu a potkala tu drbnu, která si říká domovnice. Místo pozdravu jsem jenom mávla rukou. Neměla jsem náladu si o něčem povídat. Zastavila jsem se u kaslíku a vybrala si poštu. Cestou nahoru jsem procházela nesmyslné letáky a zastavila se u doporučeného dopisu. Roztrhla jsem obálku a přečetla si úřední dopis. Psalo se v něm, že do zítřka musím zaplatit nájem, nebo na mě přijde exekuce. Do háje. Tohle mi vážně chybělo. Zamkla jsem kaslík a šla ke svému bytu. ,,Ahoj." Ozvalo se za mnou, když jsem odemykala byt. Otočila jsem se naštvaně na Nialla. ,,Čau." Zamumlala jsem a znovu se otočila a chtěla odejít do svého bytu. Cukla jsem sebou, když se jeho ruka objevila na mém rameni. ,,Potřebuješ něco, Nialla?" Zeptala jsem se naštvaným tonem. Mykl rameny a mírně se pousmál. ,,Myslel jsem, že bysme mohli třeba někam zajít." Řekl a rozzářil se mu úsměv. Má pusa klesla mnohem víc dolů. ,,Měl bys zajít s Mellisou." Řekla jsem a on pootevřel pusu. ,,Mezi námi nic není." Řekl a já mykla rameny. ,,Je mi to jedno, Nialle. Jenom jsi mi nemusel plést hlavu, když ses na mě stejně vykašlal." Řekla jsem a vešla do bytu. Než stačil něco říct, tak jsem mu zavřela dveře před nosem.

--------------------

Naskládala jsem všechny věci do kufrů a tašek a skladovala je ke dveřím. Vzala jsem si jednu větší tašku, kde jsem měla nejzákladnější věci a opustila byt. Musím za Liamem. Nic jiného mi nezbývá. Opustila jsem byt a vydala se do nočního Londýna. Procházela jsem mezi tisíci lidmi. Občas jsem si zkrátila cestu menšími prázdnými uličkami. Nemůžu říct, že jsem se nebála. Když jsem po skoro hodině došla k paneláku, kde bydlel Liam, tak jsem si úlevně vyydechla.Už mi hrabe z toho věčného chození pěšky. Prohrábla jsem si kapsy. Chtěla jsem zjistit, kolik mám u sebe vlastně peněz. Zamračila jsem se, když jsem vytáhla dvě libry a nějaké drobné. Z toho, aby se člověk zbláznil. Vešla jsem do paneláku a vyjela výtahem k Liamovu bytu. Zazvonila jsem a čekala, až mi Liam otevře. Otevřel mi po strašně dlouhé době. Teda alespoň mně to tak přišlo. Otevřel dveře a měl rozcuchaný účes a na sobě pouze boxerky. ,,Carly, co tady děláš?" Zeptal se a mně vytryskly slzy. ,,Mohla bych tu na pár dní zůstat?" Zeptala jsem se a on pootevřel pusu. ,,Stalo se něco?" Zeptal se a já přikývla. ,,Zejtra na mě přijde exekuce, protože nemám na zaplacení nájmu." Řekla jsem a on mě vtáhl do objetí. ,,Můžeš tu být tak dlouho, jak jenom budeš chtít." Zašeptal a políbil mě do vlasů. ,,Děkuju." Vzlykla jsem. Vzal mi tašku z ramena a mně se ulevilo. Pomalu mi začínalo asi odumírat rameno. ,,Tak pojď dál." Mávl směrem k bytu a já přikývla. Začala jsem si zouvat boty a uslyšela kroky. Nadzvedla jsem obočí a čekala, až ten člověk ke mně přijde. Přišla hubená slečna s rovnými blond vlasy. Chtěla něco říct, ale když viděla mě, tak se zarazila. ,,Ehm.. Carly, tohle je Pamela. Pam, tohle je Carly, moje ségra." Řekl a já hlasitě polkla. Dlouho jsme se na sebe dívali. Nakonec jsem se probrala a natáhla k ní ruku. ,,Těší mě." Řekla jsem a ona mi stisknutí ruky oplatila. Asi jsem jim trochu zkazila večer. ,,Ukážu ti pokoj, kde můžeš být." Řekl Liam a dovedl mě do útulného pokoje s manželskou postelí, skříní a menším stolečkem. ,,Děkuju." Řekla jsem a on se pousmál. ,,Jestli jsem vám zkazila večer, tak klidně můžu alespoň na pár hodin odejít." Řekla jsem a on se zamračil a zakroutil hlavou. ,,To vůbec ne, chovej se jako doma." Řekl a já se na něj vděčně usmála. Liam se otočil a opustil pokoj. Na nic jsem nečekala a převlékla se do věcí na spaní. Netrvalo dlouho a usnula jsem jako mimino.

--------------------

Stála jsem ve svém ve svém bytě a sledovala, jak si pro mě naprosto neznámý člověk popisuje papírky a lepí je na mé věci. Když jsem okem projela byt, tak mi vlastně zbyla jenom kuchyňská linka, nástěnné hodiny a lednička. ,,Odneste si do dvou hodin všechny věci a odevzdejte klíče." Řekl exekutor a já smutně přikývla. Podala jsem mu klíče a naposled si prošla svůj byt. Došla jsem ke vstupním dveřím, kde čekal Liam s Louisem a nosili mi věci k nim do auta. Naposled jsem se otočila a opustila tenhle nádherný byt. ,,Všechno?" Zeptal se Liam a vzal do rukou poslední krabici. Přikývla jsem a šla za nimi.

Nevím, jestli to moc hrotím, ale přijde mi, jako kdyby se všechno kolem mě hroutilo. Celý svět. Nemám nic a pořádně ani nikoho. Skončí tohle vůbec někdy?

Takže nejdřív se omlouvám za to, že jsem strašně dlouho nepřidala, ale pořád jsem se učila a veškerej volnej čas jsem trávila s přítelem, takže mě určitě chápete. Doufám, že jsem kvůli týhle asi tejdenní pauze nepřišla o čtenáře.

Potěšíte mě zase hezkejma komentářema, prosím? :)

Hope you like it.

xoxox