7

6 1 0
                                    

Když Cathy v dálce uviděla velké sídlo, jemně se usmála, ale zároveň se bála, co jí uvnitř čeká.

Zvláštní pach sálal z každého prkna v podlaze. Byl to pach zašlé urozenosti.

„Jdeš pozdě...Obejdi dům, tam najdeš kuchyni."

„Konečně slečinka dorazila. Nejsi tady snad kvůli tomu, abys nám ušetřila práci?"

„Nejdřív vyleštíš stříbro a všechny sklenice v domě. Vymandluješ prádlo a zalátáš díry."

„Ano, paní Harringtonová."
Hospodyně mě hned poučila o pravidlech v domě. Zákazy, přísnost, chlad. Takový je život služebné.

„A tady už je naše kuchařka Ivy. Tys pořád ještě nerozdělala oheň? Musela jsem nanosit dřevo úplně sama."

„Tohle je ta naše dlouho očekávaná posila?" Pomyslela si Ivy.

„Ty jsi ta nová služka? Doufám, že tu vydržíš dýl než ostatní holky před tebou. Jsem tady už dva roky. Ale nezažila jsem ještě služebnou, která by vydržela déle než týden." Řekla nakonec Ivy.

Pán je jednu po druhé vyhodil. V tomhle je dost zvláštní.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Už několik dní Cathy pracovala jako služebná ve worthingtonském sídle, a stále ještě neznala všechna jeho zákoutí. Křídla domu byla propojená starými vyšlapanými schodišti, která pod tíhou kroků vrzala a sténala.

Dům jí připadal jako úplný labyrint, navíc byl ještě k tomu špatně osvětlený. Nebylo divu, že se to tam stíny jen hemžilo.

 Nebylo divu, že se to tam stíny jen hemžilo

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Takhle si můžete představit Ivy <333

Purpurová StuhaKde žijí příběhy. Začni objevovat