12

6 0 0
                                    

Práce v panském domě byla namáhavá. Každý večer si Cathy prohlížela puchýře na rukou a natírala si mozoly mastí. Záda ji bolela a první dny měla namožené celé tělo.

Na tvrdou práci byla zvyklá, i doma měla ruce neustále samou modřinu, jenže tam k práci patřilo taky povídání s maminkou a po večerech i Benův veselý smích.

V domě u Worthingtonů byl slyšet smích jen zřídka. Ani toho večera ji cestou do komůrky žádný smích neprovázel. Chodba před ní byla tichá a pochmurná.

„Ššš," zašeptaly najednou ovečky na tapetách.

„Pšt!" poručil na schodišti skřítek, jehož dřevěná tvář se v šeru strašidelně stáhla.

„Co chcete?"

„Nic."

„Nic?"

„To je tajemství," zašeptala kočka, která cestou do spíže proběhla kolem Cathy a otřela se jí přitom o nohy. Byla to stříbřitě černá krasavice jako měsíční noc, se štíhlým tělem a žlutýma očima, ale i trochu namyšlená, jako ostatně všechny kočky.

„Tajemství?"

„No ano. Všichni to vědí, jen ty ne, malá Cathy."

„Ví to i paní Harringtonová?"

„Lidi ne. Ale my to víme."

„A co je to za tajemství?" Její pohled proťal tmu, která je obklopovala, a ocas nervózně přejížděl po zemi. Se sklopenou hlavou se kočka loudala dál a na konci chodby splynula její temná silueta s ostatními stíny.

Purpurová StuhaKde žijí příběhy. Začni objevovat