Textový Vrah

5

Ráno jsem odešel se trochu provětrat.
Byl jsem do oběda pryč. Až pak jsem si vzpomněl že jsem zapomněl zamknout 😱. On může utéct!!!

Byl jsem dlouho doma sám a dostal jsem hlad. K mému štěstí v lednici nic nebylo. Mohl bych dojít nakoupit teda pokud, šel jsem ke dveřím.......Jsou otevřené 😁. Vzal jsem nějaké peníze co jsem našel a vydal se na nákup. Ouška jsem ještě skoval pod čepici a ocat pod bundu.
Mohlo se vyrazit.

Když jsem přišel domů už tam nebyl byl jsem nehorázně naštvaný. Až ho najdu tak si to odskáče.

Nenakupoval jsem nějak extra dlouho. Hned jsem šel domů. Už tak se bude zlobit.

Někdo de nevím kdo ale blíží se to sem. Po chvíli to otevřelo dveře. Bylo to štěně on....on se vrátil to se mi ještě nestalo. Přišel ke mě dal mi pusu na čelo a uklidil.... nejspíš nákup. Stál jsem tam jako solný sloup.

Rozhodl jsem se že udělám salát. Ten je jednoduchý a dobrý. Do deseti minut jsem vše měl hotové. ,,Jak se vůbec jmenuješ ty. "

Konečně jsem se dostal z tranzu jenže jsem se zase do něj dostal jelikož se mě zeptal na jméno. Mám si něco vymyslet nebo mám říct pravdu???
Šeptl jsem opravdu hodně potichu své jméno.
,, Jakže "
,, Už jsem to řekl máš poslouchat. " Ej povedlo se. Šel jsem do ložnice si ještě na chvíli lehnout.

Hmm mohl bych napsat protivovi. To by nebyl tak špatný nápad.

Takahiro: ahoj

Doprčic ten si vždycky najde dobrou chvíli.

Protiva: ahoj

T: hej nevíš o nějakým hledaným vrahovi.

P: jo proč.

T:protože u jednoho jsem.

P: a ty se ho bojíš???

T: já ani nevím co když mi ublíží a taky mě tu furt zamyká.

P: třeba nechce byt sám nebo chce něco víc než mazlíčka.

T: jak to myslíš

P: jednoduše prostě chce přítele.

To je bohužel pravda ale problém je v tom že já milovat neumím.

T: a umí vrah milovat.

P: se ho musíš zeptat. Nebo zkus něco začít ty možná jeho srdce roztaje.

T: tak dobře.

P: a líbí se ti vůbec??

T: jo líbí a hodně.

P: Tak na co ještě čekáš

T: tak ahoj

P: ahoj.

Proboha co jsem to zas udělal. Odložil jsem mobil a zase se pokoušel usnout.

Vzal jsem salát a šel za ním. Zaklepal jsem a vešel.
,, Donesl jsem ti jídlo musíš být hladoví. "
,,Hmmm"
,,To tě mám nakrmit"
,,Hmm" sedl jsem si a opřel se o zeď.
,,Tak dobře"
,,Počk-" nenechal jsem ho ani doříct větu a už mu dal salát do pusy. Když dožvykal dal jsem mu před pusu další várku. Chtěl si lžící vzít sám ale já ho přes tu ruku praštil.

Ten se snat zbláznil. Si ze mě dělá srandu.
,,Já se umím najíst sám."
,,Já tě ale chci nakrmit."
,,Tak fajn." Otevřel jsem pusu a nechal se nakrmit....jak potupne. No ale aby to bylo ještě horší přišla Isabela. Ty se rozzářily oči a už mlela to sví: ,, vy jste tak roztomilí proč si mi o něm nenapsal a od kdy se nechávaš krmit."
Mlela ještě hodně keců ale Takahiro chtěl abych to snědl všechno. Když už jsem konečně dojedl zase jsem si lehl. Po chvíli se postel vedle mě prohla a obejmuly mě dvě ruce. Krásně hřál. Vlezl si ještě ke mě pod deku a pak už jsem usnul.

Byl splatký když spal. Divím se že usnul když tady ta holka pořád mele. Přitulil jsem se ještě víc k němu jediný co jsem ještě slyšel bylo to že ta holka bude vedle v obýváku pak už jsem usnul také.

Probudil jsem se v hřejivém obětí. Otočil jsem se čelem k němu a obejmul ho také. Hlavu mi zabořil do hrudi a v klidu oddechoval.
Po chvíli jsem zas usnul.