Princova neznámá

21.kapitola

Marrson

Den plesu

Už ustrojen jsem si vzpomněl na Ameliina slova, jež mi včera vštěpovala do hlavy.

"Musíš se pořád rozhlížet."

"A taky bys ji třeba mohl poznat po hlase."

"Oči jsou důležité!"

Poté už jsem se opravdu rozesmál. Byli jsme jako dva nájemní vrazi, hledající své oběti. I Amelie se rozesmála.

"Co když Brandona nenajdeš? Co potom?"

Odhrnula si rudý pramen vlasů z obličeje a zadívala se mi do očí.

"Potom na něj budu muset zapomenout."

Já na Krásnou neznámou budu muset zapomenout i když ji najdu.

Hosté se už hrnuli do sálu a já zase nebyl u dveří, abych je přivítal. Mel by mě za to jistě vraždila pohledem. Jako to udělala minule.

Jason si všiml mého neustálého upravování saka a stoupání na špičky, abych lépe viděl.

"Čekáš na někoho, kamaráde?" Pozvedl obočí.

"Vlastně.. " na svou životní lásku.
"ne..ne..na nikoho"

Jason si významně odkašlal.

"A já měl za to, že na tu krasavici, se kterou jsi minule protančil celý večer."

Zpražil jsem ho pohledem.

"Ty jsi ale neskutečně otravný. Nedivím se Amelii, že ti včera "omylem" podala místo cukru sůl, když sis chtěl osladit čaj. Chtěla se ti pomstít za to, jak jsi tu příhodu v knihovně vypravoval snad každému, koho jsi v království potkal." Při té vzpomínce jsem se rozesmál. Jasonovi se Amelie líbila, avšak on se jí rozhodně nelíbil. Asi jsem neměl důvod žárlit, tak proč jsem tak vyváděl, když s ní flirtoval?

Jason mi podal sklenici vína. Ochotně jsem ji přijal a napil se. Na parketu už se tančilo a světe div se, bylo zde víc rudovlásek, než jsem předpokládal. No ano, Santala. Odtud pocházela i Amelie. A s ní také spoustu dalších dam, jež mi teď bránily v tom, abych našel Krásnou neznámou.
Jde se do akce, Marrsone. Řekl jsem si a vkročil na parket.