Marcus
Usnul jsem na Chrisově břiše asi tak na dvě hodiny. Najednou jsem cítil jak mu cukají svaly.. Myslel jsem, že se probouzí, ale když jsem se vylekaně posadil zjistil jsem, že se mu postavil.
To ho přece nenechám nadrženého, pomyslel jsem si a dal jsem hlavu pod peřinu. Odhrnul jsem mu kalhoty a vsunul si ho po úst. Začal jsem pohybovat když v tu chvíli se otevřely dveře, myslel jsem, že je to Martinus. Ale on to byl DOKTOR.
„Pán Gunnarsen?!"
Vyhrkl a já rychle nadskočil.
Kurva...
Zavrčel jsem v duchu.
„Čo toto malo znamenať?"
Zeptal se mě naštvaně a já provinile sklopil oči.
„Chris a já.. Jsme... Jsme partneři"
Vykoktal jsem zaskočeně a on na tom nebyl o nic líp... Očividně ho to zaskočilo stejně jako mě jeho náhlý příchod..
„Oh, dobře chápem... Ale už to nechcem vidět!"
Přikývl jsem.
„Chcel som vám len povedať, že Chrisův stav sa trošičku zlepšil... Ale pořád má malou šanci na prebranie..."
Konstatoval a bez čekání na mou reakci odešel.
Nestihl jsem ani otevřít pusu a v tu chvíli se do pokoje nahrnul táta a vlekl Martinuse za ruku.
„Tohle co jste zpusobili?!! Děláte si ze mě prdel chlapci?!! Moje trpělivost přetekla. Ty hošánku jsi to posral na celé čáře!
Vrazil facku Martinusovi a on se rozvzlykal.
„Zabít se, kvůli tomu, že tvůj brácha tě nemiluje?! Větší píčovinu jsem neslyšel!!!!"
Vrazil mu znovu.
Martinus se krčil a plakal, nezmohl se na jediné slovo.
„Tati nemlať ho!!"
Křikl jsem a on po mě vrhl vražedný pohled.
„Ty drž radši taky hubu chlapečku.. Od zítřka jede Martinus do psychiatrické léčebny! Není normální"
S těmito slovy odešel.
Co?! To ne nemůže mi vzít bráchu!!! Jsme na sebe vázaní... Martinus se ke mě rozběhl a pevně obejmul.
Než jsem stihl cokoliv říct Chrisovi začaly pípat přístroje.Chris
Prečo mám pocit, že Marcus nemôže mať od jebačky ani jeden deň pokoj? Zajtra mi tu príde vyjebať dusu z tela?
Doktor medzi mojim rozmýšľaním odišiel z izby a ďalší ľudia prišli.
Bol to Marcusov otec aj s Martinusom? Vnímal som len krik okolo mňa.
Zrazu niekto niekomu vlepil facku a keby teraz nie som v kóme tak lezim na zemi.
„Tohle co jste zpusobili?!! Děláte si ze mě prdel chlapci?!! Moje trpělivost přetekla. Ty hošánku jsi to posral na celé čáře!
Vrazil facku Martinusovi a on se rozvzlykal.
„Zabít se, kvůli tomu, že tvůj brácha tě nemiluje?! Větší píčovinu jsem neslyšel!!!!"
Vrazil mu znovu.
Martinus se krčil a plakal, nezmohl se na jediné slovo.
„Tati nemlať ho!!"
Křikl jsem a on po mě vrhl vražedný pohled.
„Ty drž radši taky hubu chlapečku.. Od zítřka jede Martinus do psychiatrické léčebny! Není normální"
S těmito slovy odešel.Nieeee! Chcel som vykriknúť, ale nešlo to. Zrazu začali moje prístroje pípať a ja som nevedel čo sa deje.
Marcus bežal hneď po doktora, ktorý má následne niekam odviezol..
___________________________________lonelygunnarsen = zítra mame koncert, takže asi nebudeme psát, ale na mem profilu se mby oběví naše společná fotka❤️❤️
Sarah je láska!!!
Držte všichni palečky!
YOU ARE READING
Fuckboy [Marcus Gunnarsen]
FanfictionKeď som ho prvýkrát videl, akoby sa mi celý svet točil len okolo neho... akoby bol on to, čo som celý svoj život hľadal.... nevedel som ako sa volal, ale čo som vedel, tak to že sa s ním musím raz zoznámiť... skúsil som ho teda osloviť. ,,Prepáč...