Vlčice

Pravda

"Děkuju že jste všichni tady, nechci to totiž říkat víckrát než je to nutné.", řekla jsem a rozhlédla jsem se po svém obýváku,byli tam všichni Scottova smečka, Isaac, Derek a dokonce i Peter.
"Tak fajn, řekne mi někdo o co tu jde?" , zeptal se Stiles a všechny pohledy byli na mně.
"Jste tu proto, abych vám řekla celou pravdu, pár věcí jsem ve svém příběhu vynechala.", řekla jsem vážně. Isaac chtěl jít ke mně, ale já kývla ať sedí.
"Takže začnu. Věčinu příběhu všichni znáte takže to půjde líp. Za ty roky co jsem byla v děcáku jsem jednou utekla. Byla jsem pryč celý rok. Byla jsem u ...........u Deucaliona ve smečce. Potřebovala jsem se naučit ovládat,bojovat a zvládat svůj vztek. Tam jsem se naučila bojovat a proto úplně v pohodě dám dvojčata do latě. Bylo to no......měla jsem svoji autoritu. No na rovinu, prostě mě poslouchali, co jsem řekla, tak platilo. Byla jsem Deucalionův miláček, dokonce větší než Kali. Ve skutečnosti jsem ho nenáviděla a pokusila se ho zabít, ale nepovedlo se mi to a já.........no, najala jsem si někoho, aby zabil  Edith, Deucalionovu přítelkyni a moji kamarádku. Byla jediná osoba, kterou měl rád. Zabránila jsem tím ale  masakru, kterému mohlo dojít, Edith byla totiž temný druid, stejně jako Blaeková. Deucalion to zjistil, ale pozdě, už dávno jsem byla zpátky v domově. Měla jsem nevlastní sestru Angelu a tu Deucalion zabil, ještě předtím. Byla to pomsta, to s tou Edith. Pak byla ta adopce, nevlastní matka si mně vzala, bydleli jsme ve městě Mysti Hills. Tam jsem měla partu jako je tady, ale město jsme nehlídali, většina z nich byli lidé a neměli ani tucha o vlkodlacích. A stalo se, co se stát nemělo. Přišel Deucalion a všechny je zabil, až na Tinu, nejlepší kámošku. Tu jsem zvládla ochránit . Nechtěla jsem být v tom městě a tak jsem přišla jednou do školy a rozmlátila celou třídu a podle plánu mě vyhodili. V tom jsem naposledy taky lhala, nebylo to kvůli tomu , že je mamka hodná, ale kvůli tomuhle.A tak jsem teď tady a skutečnost je, že ty alfy jsou tu zase a já nemůžu dopustit, aby se historie opakovala. Stydím se za ty léta u Deucaliona.", dořekla jsem a už jsem brečela. Isaac mě hned obejmul a dal mi pusu do vlasů a to samé i táta.  Bylo to lepší než zbytečná  slova.
"Hele je normální, že jsi se pomstila za sestru, ale teď máš nás a my tě máme rádi, jsi jako naše sestra a stojíme při  tobě.", řekl Scott a objal mě .
"Stejně nechápu, proč jste mě vzali k sobě tak brzy, skoro jste mě neznali a vím, že vám trvá dýl než někoho přijmete.", řekla jsem.
"No jelikož ses  líbila Isaacovi a Stilesův táta je policajt, kterej má přístup ke všem záznamům......", nedořekl Scott.
"Jo chápu to, prostě Isaac, Stilesův otec a záznamy.", řekla jsem stručně.
"Fakt vám moc děkuju lidi.", řekla jsem a všichni jsme se objali .