Nová generace - Sjednocení

Shledání

Shannen utíkala co ji nohy stačily. Věděla, že za ní něco utíká a jen tak ji to nenechá na pokoji. Utekla za roh jedné budovy, než se ale stačila vzpamatovat, uviděla na zemi nehybně ležet Ernestovo tělo. Koukal na ni jako by k ní chtěl promluvit. ,,Ne," šeptla nešťastně. ,,to nemůže být pravda." Klekla si k němu. V ten moment ale ucítila na svých rukou krev. Ernestovu krev.

S křikem se probudila. Byl to sen. Jen sen. Ale až moc skutečný. ,,Všechno v pořádku?" Přiběhl téměř okamžitě Craig. Shannen jen seděla na posteli a koukala na něj. Už měla na krajíčku ale v jeho přítomnosti se to snažila zadržet. Craig ale poznal že je něco špatně. ,,Shannen," přisedl si k ní a objal ji. ,,Já už to nezvládnu." Šeptla. ,,Ale no tak. Takhle nesmíš přemýšlet." Snažil se jí Craig uklidnit. ,,Zvládla jsi už i horší věci. Tohle zvládneme taky. Spolu." Podíval se jí do očí. Viděl v nich to co nikdy. Shannen měla skutečně strach. Ta odvážná a nebojácná Shannen se pro jednou začala také bát. Políbil ji na čelo a znovu objal. ,,Bude to v pořádku. Slibuji." Craig ale věděl že není všemocný, dobře věděl proti čemu oba stojí.

Po snídani se sešly ve velké síni s Isabellou a Harrym. ,,Musíme sem nějak dostat mé bratry. Spěchá to." Začala Shannen. ,,Jak je sem chceš dostat? Vždyť sem ani jeden netrefí. Sotva jsme sem trefili my." Isabella se na Craiga jen ušklíbla. ,,No co," rozhodil ruce. ,,Žádné cedule nic, jen nějakej starej kompas." ,,Institut nemá být volně přístupný komukoliv." Vysvětlila mu Isbella rázně. ,,Pardon, že jsem něco řekl." Ohradil se Craig okamžitě. ,,Už po sobě vy dva neštěkejte!" Okřikl je Harry.

,,Craig má ale v něčem pravdu." ,,Ty se mnou souhlasíš?" Podivil se Craig. ,,Překvapení, že ano?" Řekl Harry ironicky a otočil se zpět na Shannen. ,,Jak sem chceš své bratry dostat?" ,,Teleportovat." Řekla jednoduše. ,,K tomu je ale potřeba velké množství energie." Upozornil ji Craig. ,,Já vím." Otočila se na Isabellu. ,,Napojím se na určité místo, z kterého budu během kouzla brát energii." ,,To nemyslíš vážně?!" Okřikla ji Isabella. ,,To je až moc nebezpečné. A vy jí to ani jeden nezakážete? Nic neuděláte?" Rozhlédla se po Harrym a Craigovi. Ti ale jen nehybně stali a koukali. Nevěděli co se děje.

,,Co máš teda v plánu?" Odvážil se Harry. ,,Isabella mě vezme na místo posledního odpočinku zdejších čarodějnic." ,,Cože?" Zarazil se Craig. ,,Napojím se na ně. Jiná možnost není."Podívala se na Craiga, který vypadal dost naštvaně. ,,Dobře víš co ti to může udělat." Připomněl jí. ,,Já nemám na vybranou. Nemám jak jinak sem dostat své bratry." ,,Můžete nás nechat na chvíli o samotě?" Poprosil Harryho a Isabellu.

,,Tak a teď mi řekni, že jsi si ze mě jen dělala legraci." Promluvil, když spolu byli sami. ,,Nedělala. Chci to udělat." ,,Můžeš přestat být na chvilku sobec?!" Okřikl ji. ,,Já jsem sobec?" Zopakovala po něm překvapeně a i trochu naštvaně. ,,Já? Já to dělám pro své bratry! Aby byli v bezpečí." ,,Jsi z nich nejmladší, ty je nemáš zachraňovat." ,,Dlužím jim to." Šeptla. ,,Podívej se jak žijeme. Naše životy už dlouho nejsou takové jako před tím. Oni se mi aspoň to dětství snažili zpříjemnit.Dlužím jim to." ,,Vůbec ale nepřemýšlí nad ostatními." ,,A nad kým bych ještě měla přemýšlet?" ,,Mí bratři jsou s Ernestem jediná rodina co mi zbyla. Nikoho jiného nemám. Musím to zkusit." ,,Aha, takže já jsem jen nějaká figurka v pozadí." ,,To jsem ale neřekla." ,,Ani jsi nemusela. Stačí, že to z tebe úplně vyzařuje."

,,To nemyslíš vážně?" Zadívala se na něj. ,,Myslím, Leo i Chris moc dobře ví co se děje. Oba dělají na Magisterium. Kdyby o tebe stáli už by tu dávno byli, nemyslíš?" ,,Pak že já jsem sobec." Otočila se k němu zády. ,,Nemyslel jsem to tak." Začal se omlouvat. Jenže Shannen tohle už prostě nechtěla poslouchat, a proto se rozhodla odejít. Vzala za kliku, velkých dveří, zatáhla k sobě a najednou se jí k nohám sesunula Isabella i Harry. ,,My jsme neposlouchali." Řekl Harry s úsměvem na tváři. ,,Jasně." Odešla po chodbě do svého pokoje.

,,Vy jste neslyšely že jde ke dveřím?" Craigovi přišla také celá ta situace velmi vtipná. ,,Ne," Harry si oprášil kalhoty. ,,ale za to jsme slyšeli, že vám dvěma to moc nefunguje." ,,Prosím?!" ,,Jen se nedělej, já jsem na to sice nepřišel, ale jde dost vidět jak to mezi vámi jiskří. Všimla si toho Isabella, ale když jsem se nad tím pak také zamyslel.....má pravdu." ,,To jsou blbé fóry." Naštvaně odešel z místnosti. ,,Jo, ti dva spolu něco doopravdy mají." Harry se za něj díval. ,,Měla jsi pravdu." Otočil se k Isabelle. 

,,Vždyť jsem to viděla hned jak sem přišli." Isabella se jen pousmála. Harry se na ni jen dlouze zadíval. ,,Jsi v pořádku?" Zeptala se ho Izzy s nechápavým výrazem ve tváři. ,,Samozřejmě. Co by mi mělo být?" ,,Co já vím?!"

                                                                              .....

Shannen věděla, že někoho transportovat přímým kouzlem je risk, ale nebylo nic jiného co by mohla udělat aby měla své bratry u sebe. Věděla, že má Craig pravdu. Ale musela to udělat. Přeci jen, i oni byli v nebezpečí. Chytla se za amulet co měla na krku. Byl její mámy, a Shannen ho zdědila po její smrti. V tu chvíli si vybavila všechny vzpomínky z dětství. Na to jak se o ní její bratři starali, jak si hrála jako malá na zahradě za domem. Ale také na to jak ji Ernest učil ovládat svou moc. Byl pro ní něco jako druhý děda. Věděla, že ho musí zachránit. ,,Shannen," vyvedl ji z myšlenek Craig. Ta se jen otočila. ,,jsi v pořádku??" Zavřel za sebou dveře. Shannen ale chvíli váhala. Situace ve, které byla, ji totiž moc v pořádku nepřišla.

Kývla hlavou na znamení nesouhlasu. ,,Všechno tohle kolem, co se tu děje...Je toho moc. Chci tu mít své bratry. Můžou nám pomoc. Vždyť oba dělají na Bratrstvu tak jako my." Naléhala na Craiga. Ten se ale netvářil, že by chtěl od svého rozhodnutí. ,,Co když se to dozví Lukas? Víš co by to pro nás znamenalo ??" Začal. ,,Hlavně co když se ti něco stane ? Co potom ?" Najednou se rozhostilo ticho. A v tom přišel Harry. ,,Pardon, že ruším." Mluvil tiše. ,,Potřebuješ něco?" Řekl naštvaně Craig. ,,Isabella dostala nápad." Najednou zpozorněli oba. ,,Je tu možnost použít teleportovací zařízení. Musí se ale použít v tajnosti." ,,Tato možnost ti vyhovuje?" Otočila se na Craiga. ,,Zní to lépe než aby ses obětovala hned na začátku." ,,Pojďte se mnou!" Popohnal je.

Harry je vedl dlouhým schodištěm až do starého sklepení Institutu. Zastavili se az u velkých kovových dveří, které na sobě měly vyryty kresby lovců stínů. Tak už na ně netrpělivě čekala Izzy. ,,Neviděl vás nikdo ?" Ptala se nervózně. ,,Myslím že ne. Všichni lovci jsou na poradě ve velké síni." Uklidňoval ji Harry. ,,Tak pojďte." Otevřela dveře a všichni se vrhly dovnitř.

Místnost byla impozantní, celá zdobené černým mramorem. Na konci stál velký smaragdový oblouk, jeho vnitřek byl vyplněn hmotou připomínající hustou mlhu. ,,To je ono?" Shannen šla udiveně k teleportu. ,,Ano, ale dlouho se nepoužíval." Vysvětlila jí Izzy. ,,Jak to funguje ?" Zajímal se Craig. ,,Jedná se o myšlenkový teleport. Spočívá to v tom, že Shannen bude na své bratry myslet. Vybere si nějakou společnou vzpomínku." Vysvětlovala jim Isabella.

Shannen si hned vybavila jednu že svých oblíbených vzpomínek na bratry. Všichni zůstali stát jak zkamenělí, v teleportu se objevila postava a šla přímo k nim.