Nová generace - Sjednocení

Tajemství New Yorku

Byla to velká rána. Shannen s Cragiem se ocitli na silnici. Celí zmatení ani nevěděli pořádně co se teď stalo. Proč Ernest tak naléhal aby zmizeli. Proč poslal Shannen do Institutu. Právě teď měla hlavu plnou otázek. Ale nebyl tu nikdo kdo by ji na ně odpověděl. Asi pět vteřin stáli na silnici než se k nim přiřítilo auto, žluté taxi. Craig stihl Shannen shodit bokem do příkopu u silnice. ,,To je skvělý." Řekla nad svým oblečením umazaným od bláta. ,,Zachránil jsem ti život." Připomněl jí. Oba zůstali ležet na zemi. ,,Jenže tohle bylo nové. A teď to už nové není." Ukázala na svou koženou bundu. ,,A zvládla bych to sama. Jen tak mimochodem." Poznamenala. ,,Fajn." Vstal. ,,Příště už ti život zachraňovat nebudu. Když jsi si tak jistá, že to zvládneš i beze mě."

,,Co budeme teď dělat??" Prohlédl si místo, kde zrovna stáli. ,,Podle mě jsme někde na druhé straně New Yorku." Podívala se stejným směrem. ,,Kam půjdeme teď??" ,,Zkusím použít ten kompas." Shannen vytáhla z kapsy svých kalhot starý kompas. ,,Tak schválně kam nás to zavede."Nechala ho v dlani a čekala než se ručička ustálí. ,,Ukazuje do centra. Tak jdeme ne??" Podívala se na Craiga, který nevypadal zrovna moc nadšeně.

Nic jiného mu ale nezbývalo. Musel jít s ní. Vydali se směrem, který ukazoval kompas. Chvílemi je zavedl na vážně příšerná místa. Nakonec je ale dovedla do malého motelu v centru města. ,,Motel Cort." Přečetl Craig zrezavělou ceduli. ,,Jak říkal Ernest, že se jmenuje ten tvůj příbuzný??" Zamyslel se nad tím. ,,Cort." Šeptla zamyšleně.

Se stejným výrazem na tváři vzala za kliku dveří. ,,Co děláš??" Okřikl ji Craig. ,,Jdu dovnitř??" ,,Nemůžeš jen tak jít dovnitř. Ten motel vypadá dost nebezpečně." ,,A to jako proč??" Podívala se na něj s nechápavým výrazem. ,,To že se tam nesvítí, a že vypadá opuštěně, neznamená, že je nebezpečný."Vysvětlila mu a dveře otevřela.

,,Jasně," mávl rukama. ,,proč já vůbec něco říkám, když mě stejně neposlouchá." Šel hned za ní. Shannen si to kráčela celým motelem. Byl skutečně opuštěný. Vybavení bylo rozházeno všude. Co ale Shannen víc zaskočilo, byly škrábance na sedačkách a starých tapetách. ,,Víš co to je??" Zeptala se Craiga.

,,Vlkodlaci." Řekl potom co se nad tím zamyslel. Netrvalo mu to ale dlouho. Jako člen Bratrstva, pozná vlkodlačí škrábance. ,,Horší už to vážně být nemůže." Poznamenal. ,,Já bych řekl, že může." Ozval se cizí hlas. Oba, Craig i Shannen, se trochu lekly.

,,Kdo jste??" Ze stínů k nim přišla postava. Byl to muž, asi stejně starý jako oni. Měl na sobě modrý kabát a kudrnaté tmavé vlasy mu padaly do očí. ,,To bych se spíš měl ptát já vás nemyslíte??" Pořádně si je, s rukama v kapsách, oba prohlížel.

,,Jsme od Ernesta Stinga. Poslal nás sem." ,,Ernest sem už dlouho nikoho neposlal." Opovrhoval jim. ,,Poslal nás za nějakým Harrym Cortem. Prý nám pomůže." Pokračovala Shannen ve vysvětlování. ,,Proč by vás za mnou posílal??" Nechápal je. ,,Prý máte něco společného s mou rodinou." ,,S tvojí??" ,,Mé jméno je Shannen Hamble. Jméno mé rodiny je Lightwood."

Harry zůstal jen překvapeně zírat. ,,Byla tvá matka vlkodlakem??" Zeptal se po chvíli ticha. Shannen jen přikývla. ,,To není možné..." Harry tomu nemohl uvěřit. ,,Pojďte za mnou." Řekl z ničeho nic. Shannen a Craig se na sebe jen podívali a pak následovali Harryho. Ten je vedl přes zadní vchod motelu ven. Zastavili se až u dveří do válečného krytu.

Harry se podíval jestli je nikdo nesleduje a poté je otevřel. ,,Běžte!!" Řekl a držel dvířka. ,,Jak mám vědět, že nás tam nezavřeš abys měl od nás pokoj??" Namítal Craig. ,,Kdybych se vás chtěl zbavit, udělal bych to už v motelu." Jen se usmál.

Všichni tři vešli do krytu. Spíš než kryt to ale připomínalo podzemní byt. Zdi byly z betonu a vypadalo to, že se dlouhá chodba dělí na další menší místnosti. Světlo zde zajišťovalo kouzlo, vypadalo to jako by sem svítilo slunce, i když to tak nebylo.

,,Je tu ještě někdo??" Zeptal se Craig po chvíli. ,,Je tu se mnou má rodina a přátelé. Od té doby co náš jsme museli náš motel zavřít, žijeme tady." Vysvětlil jim Harry a procházel dlouhou chodbou až do malé místnosti.

,,Matko, potřebuji s tebou mluvit. O samotě." V místnosti bylo ještě pár lidí. Shannen s Craigem čekali venku. ,,Co se děje tak důležitého Harry??" Stařenka vyšla na chodbu. Jak uviděla Shannen všechno jí bylo jasné. ,,Tak pojďte." Žena vešla zpátky do místnosti. Harry tam hned natlačil Shannen a Craiga.

Místnost vypadala jako zasedací. Bylo tu mnoho židlí, velká knihovna a na zdi naproti byla velká mapa. Žena se posadila do jedné ze židlí. Shannen se posadila naproti ní a Craig vedle ní. Harry zůstal z nějakého důvodu stát. ,,Víš kdo to je matko, že ano?" Promluvil Harry a díval se přitom na Shannen.

,,Jsi z rodu Lightwoodů." Promluvila zamyšleně. Shannen jen přikývla. ,,A znáš legendu tvého rodu??" ,,Ne, máma mi ji nikdy neřekla." ,,O tvé mámě se v našem světě říkájí jen dobré věci. Byla to skutečná bojovnice." Vyprávěla jí. ,,Naše dva rody jsou spojené." Začal Harry. ,,Jak spojené??" Nechápala Shannen.

,,Kdysi dávno, žili dva velmi mocné rody. Lightwoodovi, silný rod lovců vlkodlaků a členů Bratrstva. A Cortovi, rod nejsilnějších vlkodlaků. Zdá se to jako z nějaké pohádky pro děti, zlo se zamilovalo do dobra. Ale tohle je skutečnost. Amélie, dcera hlavního lučišníka Bratrstva, a Elijáš Cord, alfa smečky na stejném území." Shannen celou dobu napjatě poslouchala.

,,Byl to v den, kdy šla Amélie se svým otcem na lov do lesů, kde zrovna lovila i Elijášova smečka. Amélie při útoku upadla a ošklivě se bouchla do hlavy. Elijáš ji našel a rozhodl se jí pomoci. Odnesl ji k sobě domů. Když se probudila okamžitě se do něj zamilovala.
A on do ní také. Věděl že je lovkyně, věděl všechno o její rodině. Ale i přesto všechno ji miloval. Otec Amélie, to zjistil, ale to už bylo pozdě. Čekali rodinu. A proto se rozhodli společně utéct. Věděli, že by je její otec zabil. A proto utekly do jeskyně, kde zůstali dokud Amélie neporodila.
Nakonec se jim narodili dvojčata, chlapeček Jeremyáš, a holčička Alexandra. Rozhodli se začít od začátku. Jak to ale dopadlo nikdo neví. S jistotou se dá říct, že my, Cortovi, jsme tvá rodina." Chytla ji žena za ruku.

,,Jsi jedna z nás..." Řekla a dívala se jí přitom do očí.