Nová generace - Sjednocení

Kniha

Shannen od té doby měla špatné spaní. Stále se v noci budila s pláčem. Craig vždy přiběhl jako její záchrance. ,,Zase špatný sen?" Shannen jen přikývla. ,,Zůstaneš tu se mnou?" Podívala se na něj vystrašeně. ,,Samozřejmě." Uložil se za ní do postele. Shannen se cítila bezpečněji, když byl poblíž Craig. Chytla ho pevně za ruku a hned v klidu usnula. Když se ráno probudila, byl Craig už pryč. Každé ráno to tak bylo. Shannen tajně doufala že aspoň jednou zůstane. Aspoň jednou. Oblékla se do svého oblíbeného modrého svetru a kalhot a odešla dolů na snídani. Tam už na nic všichni čekali.

,,Dobré ráno." Přivítala ji Isabella a podala jí talíř se snídaní. ,,Dobré." Přisedla si ke stolu vedle Harryho. Bolela jí strašně hlava. Měla pocit, že jí každou chvíli bouchne. ,,Shannen, jsi v pořádku??" Podíval se na ni Craig. ,,To je v pořádku. Jen mě trochu bolí hlava." Vysvětlila mu a napila se trochu džusu že své skleničky. ,,Nevypadáš zrovna moc dobře." Podotkl Harry. ,,Kdyby něco tak hlavně na druhou stranu." Zkusil si Harry zavtipkovat. ,,Není mi špatně od žaludku." Protestovala Shannen. ,,Jen mě strašně bolí hlava!" Křikla a vstala. Rukama se opírala o desku mramorového stolu. Najednou jí hlavou proběhl záblesk. Viděla ženu s černými vlasy a v rukách držela knihu vázanou v kůži.

,,Shannen!!" Křikl Craig a postavil se. Shannen se začala strašně třást, až spadla na zem. ,,Co se to s ní děje??" Craig u ní klečel, nevěděl co s ní je takže ani jak by jí mohl pomoc. ,,Myslím že je na ni někdo napojený." Přiběhla k ní z druhé strany stolu Isabella. ,,Napojený?? Kdo??" Nechápal Harry. ,,Čarodějky se mezi sebou můžou napojit na svou moc. Ale jen když mají blízký předmět tě druhé." Vysvětlila jim. ,,Shannen ale nic nechybí ne??" Podotkl Harry a podíval se na Craiga. Ten ale nevěděl o ničem co by se Shannen mohlo ztratit.

Shannen se třepala asi půl hodiny. Craig jí odnesl do pokoje a uložil do postele.

.....

Ernest se probral opět se svázanýma rukama. Ozval se známý klapot bot. ,,Co ty tu zase děláš??" Zvedl hlavu a uviděl známou tvář. Saria. Opět si ho přišla zkontrolovat. Ernest už si ani nepamatoval jak dlouho tu je. Neměl vůbec pojem o čase. ,,Přišla jsem se na tebe podívat." ,,Snad by sis nemyslela, že bych ti utekl. Nemám ani jak." Zvedl svůj zrak k ní. ,,Když jsi oslabila mou moc." 

,,Udělala jsem jen to co bylo třeba. Kdyby jsi měl svou moc, byl bys už dávno pryč." Chytla ho za bradu. ,,Nejradši bys před námi varoval Shannen. Nemám pravdu?" Ernest jí na to ale nic neřekl, odvrátil od ní zrak. ,,Jak myslíš." Poodešla ke staré skříni naproti. ,,My ji ale stejně najdeme." ,,Je v bezpečí." Opakoval si Ernest stále v duchu.

,,Její krev je to poslední co chybí do rituálu, abychom ti vrátili tvou dceru." Oznámila mu. ,,Cože?" Ernest se zatvářil dost překvapeně. Věděl, že mají čarodějky něco v plánu. Něco dost špatného. Ale že to bude oživení jeho dcery, to ho skutečně nenapadlo.

,,Samanta se vrátí. Za všechno co jsi jí v životě udělal, se ti řádně odvděčí." Šeptla mu Saria do ucha. ,,To, že je Samanta mrtvá svůj důvod." Křikl naštvaně. ,,A to, že jí chceme oživit má také svůj důvod. Byla jednou z nás. A já své čarodějky nenechám povraždit." Stála těsně vedle něj.

,,Ještě něco jsem ti neřekla." Ernest se tvářil, jako že už ho nemá co překvapit. ,,Chcete snad oživit samotného ďábla?" Zavtipkoval. ,,Máme v plánu oživit všechny. Všechny nadpřirozené z druhé strany." ,,Nikdo se nevrátí z druhé strany tak jaký byl před tím. Buduješ si armádu mrtvých." ,,Přesně tak." Odsouhlasila mu to pyšně.

,,A víš co je na tom nejlepší....Budou mi sloužit všichni ti, které jsi miloval. Nejen tvá dcera, ale i tvá milovaná manželka. Všichni budou stát na mé straně a poslouchat mé příkazy. A víš jaký bude ten první? Řeknu tvé dceři a ženě aby tě zabily. Neumřeš mou rukou,ale rukou svých milovaných." Jen se usmála a zůstala stát na místě. Čekala na jeho reakci.

,,Tohle ti nikdy nevyjde. Shannen ti to překazí." Byl už dost unavený. ,,To bych teda chtěla vidět." Zavřely se velké kovové dveře a Ernest zůstal opět v cele sám.

                                                                           .....

Shannen se po pár minutách, co ji Craig položil na postel, probrala. Moc dobře si pamatovala co viděla. Craig jí držel ruku. ,,Už vím co mají v plánu." Křikla hned co se probrala. Craig na ni jen zíral. Potřebuji mluvit s Isabell. Okamžitě se z postele zvedla a šla ke dveřím pokoje. Craig nechápal co se to zrovna stalo. Nevěřil tomu jak rychle se Shannen probrala a vzpamatovala zároveň. ,,Jdeš taky nebo tady zustaneš sedět??" Otočila se na Craiga. ,,Jestli tě to nezajímá, tak si tu zůstaň." Vzala za kliku a chystala se odejít. ,,Jdu s tebou!" Křikla na ni Craig.

Všichni se sešli ve velké knihovně Institutu. ,,Co jsi tedy viděla?" Začala Isabella. ,,Čarodějnice mají Ernesta. Drží ho. Ale nevím kde." Začala když už byli v místnosti všichni. ,,Ernest, Ernest Sting?!" Zarazila se Isabella. Shannen jen přikývla. ,,Je to nejlepší čaroděj své doby." Zamyslela se nad tím Izzy. ,,Nevím jak se to stalo. Neviděla jsem to. Viděla jsem čarodějku, která měla v ruce starou knihu. Nejspíš knihu kouzel." Vyprávěla Shannen. ,,A dál??" Pobídnul jí Harry. ,,Povídala tam něco o rituálu." Pokračovala. ,,Jakém rituálu?" Craig se tvářil zaraženě. ,,Mluvila o druhé straně." Najednou se v místnosti rozhostilo ticho. Nikdo neřekl ani slovo. ,,Chtějí shodit oponu." Řekl po chvíli Harry. ,,To není možné." Zamyslela se nad tím Izzy. ,,Museli by na to naložit velké množství síly. A tolik čarodějek ani není." ,,Když se ale použije krev hybrida, tak to vyjde na stejno." Harry se podíval na Shannen. ,,To je další věc, kterou jsem tam viděla. K tomu rituálu....Potřebuji mou krev. Jestli ten rituál skutečně uskuteční, tak já musím umřít." Craig jen naštvaně bouchnul do stolu.

,,Je tu ale ještě jedna možnost jak bys mohla zůstat naživu." Zapřemýšlel se Harry. ,,Jak to myslíš??" ,,Tak jak říkám." Na jeho tváři se objevil šibalský úsměv.