Sourozenecké pouto

5 0 0
                                    

Z ničeho nic se zpoza jedné postavy vynořila i druhá. Byly vysoké, dobře stavěné. Ale Shannen nedokázala určit o koho se jedná. Vypadalo to, jako by se k nim přibližovaly jen stíny. Shannen stála na místě jako přikovaná. Byla napjatá. První z postav vyšla z portálu. Před Shannen tak stal urostlý mladík s tmavými vlasy, Leo. Shannen v očích zadržovala slzy. Nechtěla se před nimi rozbrečet. Po pár minutách se jim zjevila i druhá postava, blonďatý chlapec, Chris. Shannen měla ohromnou radost. Konečně má oba své starší bratry u sebe. ,,Shannen, co tu děláš??" Leo byl dost překvapený. ,,Jsem tak ráda, že vás mám u sebe." Oba je pořádně objala. ,,Co se děje? Proč jsi nás nechala teleportovat bez nějakého informováni?" Stěžoval si Chris. ,,To bych také ráda věděla." Vložila se do jejich rozhovoru Rosemary. Vešla do místnosti s naštvaným výrazem na tváři. ,,Isabello, okamžitě do mé kanceláře!" Křikla na rusovlásku. Izzy hned utíkala za svou matkou. Shannen se vydala za nimi.

Zavřely se nimi dveře kanceláře na konci chodby. ,,Jaká troufalost!" Křikla Rose a opřela se o svůj stůl. ,,Nech si to aspoň vysvětlit." Začala Izzy nervózně. ,,Jak mi tohle chceš vysvětlit? Víš ty vůbec jak nebezpečné to je ? Pustit někoho do Institutu bez mého svolení? Otevřít portál?  Jaká nezodpovědnost!" Rosemary dost zuřila. ,,Máš po mně převzít Institut, ale nechováš se tak." Podívala se na svou dceru. Isabella tam stála jako přikovaná. Nevěděla co má své matce říct. Měla svým způsobem pravdu. ,,Udělala to kvůli mně." Vložila se do jejích rozhovoru Shannen. ,,Chtěla jsem mít své bratry u sebe, ale na kouzlo přemístění jsem slabá. Sama bych to nezvládla. Jen mi pomohla." Snažila se jí hájit. ,,Není to její chyba ale moje." Převzala odpovědnost. Rosemary se podívala na Shannen. ,,Je to chyba vás obou. Isabella měla okamžitě zakročit a ne tě v tom ještě podporovat." Prohlížela si ji teď obě. ,,Ti dva budou muset odejít." Řekla po chvíli.

,,To ne!" Řekla rázně Izzy a postavila se před Shannen. Rosemary se na ni nechápavě podívala. ,,Prosím?!" Její hlas zněl teď víc naštvaně než před tím. ,,Ti dva jsou jediná rodina co Shannen má. Nemůžeš jí je jen tak vzít." Isabella začala mluvit hlasitěji. Skoro na svou mámu křičela. ,,Od tatovy smrti se chováš jako kdybych byla jen jeden z lovců, já jsem ale hlavně tvá dcera!" Křikla Izzy. Potřebovala to všechno dostat ze sebe ven. ,,I mně chybí." Řekla nakonec a pak opustila místnost. Bouchla za sebou takovou silou až se celá místnost otřásla.

,,Slečno Hamble," promluvila najednou Rose. ,,tahle scénka, co tu má dcera předvedla, na mém rozhodnutí nic nemění. Dohoda s Ernestem sice byla vy a vaši bratři, ale místo nich jsme zde nechali vaše přátele. Budete si muset vybrat, koho z nich pošlete zpět domů." Shannen zůstala stát na místě. ,,Izzy měla pravdu." Řekla potichu a odešla z místnosti. Cestou narazila na Isabell. Seděla na schodech a brečela. ,,Izzy, jsi v pořádku?" Přisedla si k ní Shannen a chytla ji za ruku. Isabella zvedla hlavu, a pohlédla na Shannen.

Měla rozmrazané líčení a stále ji po tváři stékaly slzy. ,,Ona to vždy musí zkazit." Řekla ve zkratce. ,,Od doby, co můj táta umřel, se chová odtažitě. A to i ke mně." Začala a její slzy utichly. ,,Nevím co jsem ji udělala tak strašného. Chová se jako bych byla jen nějaký lovec ale já jsem její dcera." ,,Taky to nemáš jednoduché." ,,A co ti vlastně řekla potom co jsem odešla?" Shannen na chvíli odvrátila zrak. ,,Musím si vybrat." Začala. ,,Buď mí bratři, a nebo Harry a Craig." ,,To nemyslíš vážně?" Isabella byla ještě víc naštvaná. ,,A koho si vybereš?" ,,Vůbec nevím. Nejradši bych je tu měla všechny." Zadívala se do zdi.

         
                               .....

Craig seděl s Harrym  ve velké knihovně. ,,Jak si myslíš,že bude Shannen reagovat až se to dozví?" Začal Harry. ,,Bude naštvaná. To vím už teď. Chtěla je tu mít. Vědět že budou oba v bezpečí." Craig se neustále díval do stolu. Najednou se otevřely dveře a do místnosti vešla Shannen i Izzy. ,,Kde jsou ?" Shannen se rozhlížela po místnosti. Nikde své bratry neviděla. Ani jeden z nich nevěděl jak ji to má říct. ,,Shannen." Začal Craig. ,,Odešli." Skočil mu do řeči Harry. ,,Jak jako odešli?" Shannen byla zaskočena. ,,Řekli jsme jim, o co jde, co se právě teď děje. Všechno." Vysvětlil ji Craig. ,,Ani se nerozloučili." Řekla smutně. ,,Věděli, že kdyby ses to dozvěděla, nenechala bys je odejít." Vložil se do toho Harry. ,,Taky že nenechala." Přiznala se Shannen. ,,Vrátíme je zpátky!" Řekla rozhodně. ,,Shannen to nejde!" Vložila se do toho Isabella. ,,Musím vědět že jsou v bezpečí." Shannen nechtěla své bratry ztratit. ,,Budou v bezpečí jasný?" Chytl ji Craig za ramena a podíval se jí do očí. ,,Budou v pořádku." Promlouval ji do duše. Shannen se rozhlédla po místnosti. A pak z ničeho nic utekla na chodbu.

Craig se vydal okamžitě za ní. Shannen utíkala do svého pokoje. ,,Shannen," Craig vešel do místnosti. Shannen seděla na posteli, nohy měla skrčené a hlavu skloněnou. Craig za sebou zavřel dveře. ,,Běž pryč. "Sykla na něj. ,,Nikam nepůjdu. Nenechám te tady v tomhle stavu." Šel pomalu k ní. ,,Chci domů." Řekla po chvíli. Craig se na ni jen nechápavě podíval. ,,Jestli tohle má někdy skončit tak ať je to co nejdřív." ,,To jako vážně? To se jim jen tak vzdáš?" Craig ji nepoznával. Jako by to ani nebyla ta Shannen, s kterou se zná už pár let. ,,Chtějí mě. Tohle nepřestane dokud já budu žít. Chápeš  to? To já můžu za všechno, co se tu děje." ,,Ne nechápu." Craig byl dost naštvaný. ,,Nechápu jak se můžeš tak rychle vzdát. Takovou Shannen neznám." ,,Tak jsi ji právě poznal." Poznamenala Shannen. ,,Ty to vážně nevidíš?" Stál a díval se na ni. ,,A co bych měla vidět??" Vstala a dívala se na něj.

Byly jen kousek od sebe. Oběma v tu chvíli došla slova. Jen na sebe zírali, a čekali co, ten druhý udělá. Atmosféra v místnosti byla dost napjatá. ,,Myslím, že bude lepší, když odejdeš." ,,Vážně si to myslíš?" Craig nadzvedl jedno obočí. Shannen jen přikývla. ,,Chceš abych odešel?" Změnil tón. Shannen znervózněla. Dívala se na Craiga a čekala co udělá.

Když v tom ji chytl kolem pasu, přitáhl si ji blíž a dlouze ji políbil. Čekal, že se od něj odvrátí a vrazí mu facku,ale opak se stal pravdou. Shannen mu polibek oplatila. Craig jí pak opatrně položil na postel.

Nemohl uvěřit tomu co se právě teď děje.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 08, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Nová generace - SjednoceníKde žijí příběhy. Začni objevovat