Povoleno Milovat

Sedmá část

Už se stmívalo a my si převazovali naše hluboké odřeniny na kolenou a loktech.

,, Máš modrou krev." řekla jsem udiveně a opatrně přejížděla prstem po Victorově strupu, který měl na dlani od hrubého asfaltu.

,, Nevím, zda se tomu dá říkat krev." rozpačitě se usmál a nechal se dál ošetřovat.

Když už jsem obvaz chtěla utáhnout, zazvonil někdo u dveří.

,, Jdu se tam podívat, vydrž." řekla jsem Victorovi a pomalu jsem se belhala ke vchodu do domu.

,, Kdo je tam?" zeptala jsem se a přitiskla ucho ke dveřím jak jen nejvíc to šlo.

,, Ten, kdo jednoho dne ovládne celý svět!" ozvalo se a já hned poznala o koho se jedná.

,, Rito!" otevřela jsem a vrhla se mé nejlepší kamarádce kolem krku.

,, No počkat počkat! Ty si myslíš, že ti to projde? Celý den se neozvat proč jsi nepřišla do školy a ani mi nedáš vědět, jestli jsi stále naživu!" poklepala si na čelo a čekala na mou omluvu.

,, Omlouvám se." řekla jsem s mírným úšklebkem v obličeji.

,, To už je le..." nedokončila svou větu a jenom tupě zírala za mě.

,, Je ti dobře?" zamávala jsem jí rukou před obličejem a hned nato jsem se podívala za sebe. Stál tam Victor a přidržoval si obvaz na ruce.

,, Victore, běž do kuchyně. Hned se ti budu věnovat." řekla jsem nervózně a popostrčila ho směrem kudy měl jít.

,, Co je to za sexouše? Teď tě už naprosto chápu." zašeptala a začala mnou cloumat dostran.

,, Prosím tě, raději pojď dál." chytla jsem Ritu za ruku a vtáhla ji do domu.

,, Takže ty jsi celou dobu dávala přednost tomuhle samci místo toho abys byla se mnou?" nepřestávala být na mě přímo nalepená.

,, Ježiši Rito! Celé to chápeš špatně." podívala jsem se jí přímo do očí a hluboce vydechovala.

,, Ale chápu. Na tom není nic k nepochopení." ďábelsky se usmála a nakráčela si to přímo do kuchyně.

,, Zdravím, jsem Rita, nejlepší kamarádka tvojí přítelkyně." bláznivě se usmála a natáhla k Victorovi ruku.

,, Nejsem jeho přítelkyně." řekla jsem rozpačitě a snažila se nenavázat oční kontakt s Victorem.

,, On není zdejší?" zašeptala směrem ke mně. Victor jí ještě ruku nepodal a na tu její jenom divně koukal.

Nejspíš mu Etahn tento pozdrav nenaprogramoval do hlavy.

,, No... on je Victor jenom trochu stydlivý." zalhala jsem a modlila se, aby se Rita už dál nevyptávala.

,, To jsou k nám hosti." zasmál se Ethan, když vešel do kuchyně. Měl mokré vlasy a na sobě župan. Nejspíš se teď šel navečeřet.

,, Vidím, že se už chystáte do svých kutlochů, takže to nebudu protahovat a řeknu vám, proč jsem vás takhle večer šla otravovat." zvážněla Rita a nasadila kamenný výraz s trocha uspokojením.

🔸Sedmá kapitola dokončena :D