This Is Dirty Game My Boy...

2.Kapitola - Nebezpečné stolování

Přišla jsem do kuchyně a celé to tu žilo.
"Xamio...nestůj tady a běž prostřít stůl".Řekla hlavní kuchařka a já přikývla..vzala jsem ubrusy a šla do jídelny.Otevřela jsem dveře a rozhlédla se,jestli tady není náš pán.Přicupitala jsem ke stolu a snažila se co nejrychleji prostřít.Položila jsem talíře,vydličky,lžičky a nože na stůl a doprostřed vázu s gerberami.Všechno to ladilo do bílo černé.Byla jsem spocená a zadýchaná.Ještě jsem srovnávala ubrus a koutkem oka koukala kolem sebe.Najednou se otevřely dveře a já se vyděsila.Ve deřích stál náš pán a já se schovala pod stůl a ani jsem nepípla.Slyšela jsem dívku,kterou přehnul přes židli a začal s ní souložit.Ta holka plakala a křičela.Ruka ji spadla pod stůl a měla namalované nehty.Tak to byla Clara.Ona jediná si malovala nehty.Já se schoulila a ruku jsem měla na puse abych zmírnila dýchání.Když skončil Clara utekla a on se posadil.Nohy měl kousek od mých kolenou a já sebou ani nehla.Nepohla jsem se ani o píď.

Pomalu jsem hýbla rukou a on si natáhnul ještě víc nohy.Mezitímse židle začaly odsunovat a nademnou bylo místo,tak jsem do toho místa vlezla.Viděla jsem všem zvrchu na boty a já se pořádně zapřela,abych nespadla.Jestli že spadnu,jsem prozrazena a jsem v hajzlu.Slyšela jsem moc dobře o čem si povídají.
"Obdivuji vás králi,to se nebojíte že některé otěhotní?"Řekl mužský hlas.
"Ne,a jestli se to stane,zavřu ji do chladného žaláře a pak nařídím strážím,aby ji popravili".Řekl hlas jako samet a hluboký a vážný.Tohle byl hlas našeho pána.Na povrchu vypadá jako andílek,ale v nitru je to povrchní, arogantní,královský bastard.Věděla jsem že se dlouho neudržím.Ruce mě bolely a nejvíc to schytají asi paže.Už šli pryč.Těšilo mě to,protože jsem věděla že za chvilku spadnu.Jakmile bouchly dveře,spadla jsem.Byla jsem unavená a ruce mě bolely.Hlavní kuchařka bude na mě asi nasraná.Vylezla jsem z pod stolu a podívala se jestli v místnosti nikdo není.Pomalu jsem se postavila a rozhlédla jsem se.Uhladila jsem si sukni a odešla z místnosti...

Vstouppila jsem do kuchyně a hlavní kuchařka po mě začala řvát,kde jsem se flákala.Poslala mě zpátky do jídelny,ať sklidím.Pořád dokolečka.Chodit..tam a zpátky,tam a zpátky.Bolí mě z toho všeho hlava.Otevřela jsem dveře a zase se podívala jestli tady někdo není.Když bylo vše v pořádku,vešla jsem do místnosti.A vše v rychlosti blesku uklidila.Tak a je hotovo.Řekla jsem si a usmála se sama pro sebe.Otevřely se dveře a já k nim  a přísahala bych že jsem v tu dobu byla bledá jako stěna,srdce bylo někde v kalhotkách a v hlavě mi blikala červená kontrolka,která mi říkala Uteč!

Neměla jsem nikde únikovou cestu.Stál tam.Náš pán.Byla jsem vyděšená a pomalu couvala.On se na mě díval a jeho ústa se daly do vysokého úsměvu.Jeho černé vlasy měl za ušima a pomalu ke mě přicházel.
"Nová služka...." Usmál se a jeho zelený kabát zavlál.S jeho každým krokem jsem byla ještě víc vyděšená.Otočila jsem se a chtěla utéct,ale dveře předemnou se přímo před mým nosem zavřely a cvakl zámek...
"Kampak utíkáš?"Řekl a já věděla že je pozdě.Příliš pozdě.Ale nebyl až tak ošklivý.Než ke mě přišel,stačila jsem si ho prohlédnout.Bílá tvář,vystouplé lícní kosti a modré oči.Moment schop se!Vždyť si princezna!A takové bastard tě jen tak nevyvede z míry.Řekla jsem si pro sebe a to mi dodalo odvahu......

Tak snad se líbí...tohle bylo takové nudné...koment a vote potěší...