Odvracíš se,
děláš mrtvého,
ale není to sen,
jde tu o něco vážného.
S každým tvým mávnutím rukou,
někdo strádá,
svaly jim hrůzou ztuhnou
a temnota se vkrádá.
Mlčíš,
sedíš a tupě hledíš,
ale mne neumlčíš,
už žádný osud nezpečetíš!
Dáváš jim moc,
dovolí si ještě víc,
na něčí tváři usadí se modř,
odhodíš jim jediný klíč.
Zlo pak sílí,
ale tobě je to fuk,
poněvadž tím tvůj život prodloužili,
ale zbytek si neochránil od muk.
ČTEŠ
Na vlnách slz
PoetryVlny začaly jej polykat, zčeřily se pěnou, kdysi prý byl unikát, nyní schránkou zvrásněnou. •Sbírka amatérských básní, převážně epického duchu•
