Prázdnota srdce vyhlásila stávku,
již déle netouží po nucené společnosti,
ani naslouchat tvému hlasu zpívající mu ukolébavku,
ten tlukoucí orgán má toho všeho dosti.
Zavřel oči a zakryl si uši, aby unikl pravdě,
čím déle šel, tím horší to bylo,
čím rychleji šel, potácel se mlhavě,
když jasnou cestu budoucí mu smylo.
Ne, nejsi stydlivý a tichý, to není ono,
tvá polovička je to, čemu chybí jediná součástka,
říkej rozpadu pohromo,
jež na tebe Tebou byla seslána.
Zbyla ze srdce pouhá pustá poušť,
apaticky netečná,
když vztah zůstal mrtvý, sáhlo na spoušť,
a do ticha noci proneslo - to je konečná.
ČTEŠ
Na vlnách slz
PoetryVlny začaly jej polykat, zčeřily se pěnou, kdysi prý byl unikát, nyní schránkou zvrásněnou. •Sbírka amatérských básní, převážně epického duchu•
