Noční život nikdy nelákal mne,
leč žádost visela ti na rtech,
tudíž souhlasila jsem
a obdivovala tu krásu za sklem.Chyběl jsi mi,
říkat, že kvůli tělu a kráse, to by byly lži,
to vědomí si promluvit,
když témata se začínala kupit.Otevřeně a od plic vypustit ty démony,
nezastavily nás ani kolony,
atmosféra noci změnila nás,
proto odhodila jsem pás.Na výběžku pozorovali jsme město,
tolik duší ještě bdělo,
blikali a lákali naše unavené oči,
plánovali, kdy nás zotročí.Romantika šla stranou,
šlo čistě o tu podívanou,
o klid a mír v mysli,
na výhledu stali jsme se závislí.Hudba upadla do pozadí,
ta úleva, že stále jsme mladí,
doplňovala atmosféru noci.
"Miluju tu svobodu," řekl kdosi.Neexistoval svět, čas ani problémy,
v dáli nesly se zvuky sirény,
což ukončilo naše rozjímání,
tak znenadání.Noční život nikdy nelákal mne,
další žádost visela mi na rtech,
souhlasil jsi,
a řekl mi - pro tohle žij.
ČTEŠ
Na vlnách slz
PoetryVlny začaly jej polykat, zčeřily se pěnou, kdysi prý byl unikát, nyní schránkou zvrásněnou. •Sbírka amatérských básní, převážně epického duchu•