Snarry drabbles

60, Kaktus

Stáli naproti sobě, hledě si do očí, ovšem Severus musel pohled lehce snížit a Harry zase bradu pozvednout, aby si hleděli přímo.

Harry se utápěl ve Zmijozelových onyxech a ten zase v Nebelvírově smaragdové zeleni.

Mladší z mužů trochu sklouzl pohledem a zaměřil se na mužovy rty, které byly úzké a věčně stažené do tenké linky, ovšem teď byly narůžovělé a mírně pootevřené. Zmijozel zaregistroval mladíkův pohled a vzdálenost mezi jejich obličeji zmenšil na tolik, že cítil na tváři horký dech svého přítele.

Harry to už nevydržel a tu krátkou vzdálenost, která jejich rty - hebké jako plátky růže - dělila od sebe, jedním pohybem smazal a konečně spojil jejich rty v jedny.

Nebyl to jejich první polibek, to vůbec ne, ovšem pokaždé to bylo jako poprvé a teď zvláště, když byli dlouhou dobu v odloučení a nepřicházelo v úvahu se s blížící se bitvou navštěvovat.

Jejich polibek byl dlouhý a procítěný a jen potřeba dýchat je donutila se odtrhnout.

,,Měl by ses oholit, máš strniště pichlavé jako kaktus," zamumlal Severus, když se od sebe odtrhli. ,,Ještě nebyl čas, ale brzy to napravím," přislíbil Nebelvír a položil si hlavu na lektvaristovu hruď.

,,Miluju tě," zamumlal tiše Harry. ,,Já tebe," odvětil Sev.

Tak, a je tu konec této výzvy.
Chtěla bych Vám všem moc poděkovat, ať už těm, kteří četli, nebo těm, kteří mi mou výzvu i hvězdičkovali, ale nejvíce asi lidem, kteří mi vykouzlili úsměv na tváři komentářem. Moc Vám děkuji:
Vaxsy19, WriteLoverAli, Shiro_HP, naty684 a všem dalším, které jsem tu nezmínila.

Zanedlouho také začne další výzva a to na Pansmione.

Any