Zapomeňte! / Drarry ✔

7. - Kabinet

Harry se s Dracem vydali na cestu do Brumbálova kabinetu. Vládla mezi nimi tichá atmosféra a nikdo se moc do povídání neměl. Ruku v ruce scházeli a stoupali po schodech až konečně dorazili na místo.

Jenže byl v tom háček. Ani jeden z chlapců nevěděl jaké je heslo. Jelikož Harry nebyl ten nejchytřejší, tak se myšlení ujal Draco.

Přemýšlel prvně, jestli mu to někdy sám Brumbál neřekl, ale nikdy se s ním moc nebavil. Pak ho ale něco napadlo. „Harry, co ti říkal Brumbál, když tě sem poslal?" Docela špatně větu zakončil, ale věděl, že to Harry pochopí.

„Nic zajímavého, jen že má rád citrónové bonbóny." pokrčil rameny Harry, ale než stihl cokoliv Draco namítnout, tak se křídla ptačí sochy otevřela a pustila chlapce na schody.

Draco ani Harry neotáleli a na schody se hnali. Jakmile vstoupili na schodiště, tak se křídla uzavřela a schody se jako výtah posouvaly nahoru. Jakmile se zastavily, tak museli chlapci vyjít zbývající schody a pak se Harry odhodlal a zaklepal.

Nic se neozývalo a tak Harry zaklepal znovu. Bohužel další marný pokus. Draco se ale naštval a bez povolení dveře otevřel. Zatáhl Harryho za ruku dovnitř a jestli dobře viděli, tak Brumbál nikde nebyl.

Harry si všiml fénixe uprostřed místnosti a pomalu k němu přešel. Byl majestátný, ale jakmile k němu Harry zdvihnul ruku, tak fénix začal hořet. Harry se ani nenadál a z té nádhery byl popel.

Vtom se na schodech objevil Brumbál a Harry se hned začal omlouvat: „Pane profesore, to já ne, ten pták začal hořet sám, já-"

„Harry, je to fénix. Když nabyde na věku, shoří, ale z popele se zase narodí." Najednou se hromádka popele pohnula a malé ptáče vypísklo, když spatřilo Harryho. Harry ptáče pohladil a usmál se na Draca, kterého to absolutně nezajímalo.

„Harry, Draco, nejste tu kvůli fénixovi, chtěl jsem vám něco říct." Pokynul ke dvěma židlím a sám si sedl na třetí, kterou přičaroval. Chlapci si poslušně sedli a Brumbál se zeptal: „Dáte si čaj?"

Když oba chlapci odmítli, Brumbál se nadechl a začal s proslovem: „Vím, že je riskantní vás poslat tam dolů, ale taky vím, že vy dva to dokážete. Nevím, co se tam přesně skrývá, ale povídá se, že Bazilišek. Buďte tedy opatrní a hodně štěstí."

Pak se Brumbál zvedl a odešel někam nahoru. Draco ani Harry nevěděli, co tam má. Nikdo to snad nevěděl. Ale jelikož byli ve věži, tak se domnívali, že tam má balkón s výhledem na les.

Harry a Draco se pak taky zvedli a domluvili se, že dnes večer půjdou do tajemné komnaty a zkusí zabít Baziliška. Nikdo z nic nevěděl, jestli se vrátí živí, ale všichni v to doufali.

Nikdo nechtěl aby Harry zemřel, byl to jejich hrdina a on jediný měl v poslání zničit Voldemorta. Kdyby Harry zemřel, tak by vina padla na Brumbála anebo na Draca a to nikdo z nic nepotřeboval.

Brumbál si byl jistý, že to Harry zvládne, ale u Draca si nebyl jistý. Může přežít i nemusí, ale život je vzácný a tak mu smrt nepřál.

Harry dal Dracovi na rozloučenou pusu a Draco s tvrdou tváří dodal: „Uvidíme se večer." Přitom ale uvnitř pištěl štěstím a neuvědomoval si nebezpečí. Vždyť to bude jen on a Harry.  

A další kapitola se zrodila.... Famfáry prosím. XD
Snažím se vydávat kapitoly a moc mi to nejde.... Proč? ŠKOLA! To peklo je reálně peklo. Jinak bych to mohla psát i ve škole, ale my tam nesmíme používat mobily. Tak se vám za mou 'neaktivitu' omlouvám a budu se snažit, zatím pa.