Nakonec Mery "vybojovala" Davidovi napomenutí.
Zavolala si ho znova do kabinetu.
D: ,,Tak jsem tu."
V: ,,To neumíš klepat?!"
D: ,,Hmm." zabručel David. ,,Kde je Me... Ehhh pančelka Černá?"
V: ,,Za chvilku přijde."
D: ,,Oukej."
Mery za chvilku dorazila.
D: ,,Chtěla jste se mnou mluvit?"
M: ,,Jo. Dostaneš jen napomenutí."
D: ,,Dobře, děkuju."
M: ,,Jo není za co, ale trošku se kroť."
D: ,,Dobře."
David odešel z kabinetu.
V: ,,Zasloužil si tu 3. Je to nevychovanej harant."
M: ,,Jak pro koho. Byla jste pro tu 3 jen vy a pan kolega Konečný."
V: ,,Měl ji dostat."
M: ,,Váš názor." otočila se Mery ke stolu a otevřela učebnici. Měla tam kousek papírku a tam bylo napsáno:
Děkuju za to, že jsi se za mě postavila. Jsi zlato❤.
Mery se pousmála a schovala si to.
Mery zrovna měla hodinu u Davida. Vzala si učebnice a šla do třídy.
M: ,,Sedněte si."
Všichni si sedli.
M: ,,Tak si napíšeme test."
Celá třída zabučela.
M: ,,No jooo. Šup, rozdejte si papíry."
Rozdali si je a začali psát. Mery se koukala z okna. Potom si vzala telefon a napsala Davidovi. Ten si to přečetl a kývl. Dopsali test a provírali novou látku.
Když měli po vyučování, tak se David s Mery sešli za dětským hřištěm. Asi o 3 ulice dál, než je škola.
D: ,,Ahoj."
M: ,,Ahoj."
D: ,,Něco si mi chtěla říct. Teda aspoň podle tý SMSky."
M: ,,No chtěla. Týká se to nás dvou."
D: ,,A co?"
M: ,,No víš Davide... Jsi krásnej, chytrej a milej kluk, ale nejde to aby učitelka chodila se studentem."
D: ,,Jo, jasně chápu." sklopil hlavu. ,,Já vim, že mě to bude mrzet, ale říct ti to musim. Já tě miluju Mery."
M: ,,Já tebe taky Davide.. Moc ráda bych s tebou byla, ale bojím se."
D: ,,Čeho? Vždyť to nikdo vědět nemusí, hlavní je, že to víme my dva ne?" usmál se.
M: ,,Jo, ale co kd..."
David ji přerušil polibkem."
D: ,,Žádný když. Miluju tě a je mi jedno co si o nás myslí ostatní."
M: ,,Ale víž, že z toho můžeš mít problém."
D: ,,Vím a ty mi za to stojíš. Tak co? Zkusíme to spolu?" zeptal se David.
