Je druhej den. Naše hrdličky se ráno vydávají ruku v ruce do školy. Jen co vkročili na práh školy, tak se stali středem pozornosti. David šel jako první aby prorazil cestu. Vešli spolu do kabinetu, kde už seděla jejich "oblíbenkyně" Vránová.
D: ,,Zdravim."
M: ,,Ahoj."
V: ,,Ahoj." řekla "uraženě"
D: ,,Kolik máš hodin?"
M: ,,Čtyři."
D: ,,No super, já taky."
Zazvonilo na hodinu a oba dva se odebrali do třídy.
M: ,,Tak si sedněte."
Třída si sedla.
M: ,,Mám pro vás opravený ty písemky." usmála se na Davida. ,,Tak si to rozdejte."
Mi: ,,Co máš?"
D: ,,Jedničku. Ty?"
Mi: ,,Taky."
První hodina jim skončila. Druhou měli Davidovo oblíbenkyni Vránovou.
Jen co vlezla do třídy.
V: ,,Hofbauer k tabuli."
D: ,,A co jsem zase vyvedl?!" zvýšil David hlas.
V: ,,Nediskutuj a pocem."
D: ,,Jáj." zvedl se David, cestou si vzal volnou židli a sedl si na ní.
V: ,,Stoupni si a tu židli dej zpět."
D: ,,Ne, bolí mě nohy."
V: ,,Já ti říkám, aby si se zvedl a dal ru židli zpátky."
D: ,, A já vám říkám, že ne. Bolí mě nohy. Chcete to říct pomalu nebo jinym jazykem?"
V: ,,Fajn, máš za 5."
D: ,,Jste se z toho udělala co?" zvedl se David a šel si sednout zpátky do lavice.
V: ,,Kam jdeš?"
D: ,,No kam asi? Do lavice. Mám za 5 ne?"
V: ,,Vypadni za dveře."
D: ,,No konečně něco co dává smysl."
V: ,,O přestávce dojdeme za ředitelem."
D: ,,Na kafíčko?"
V: ,,Ven!"
David odešel na chodbu a sedl si tam.
Za chvilku zazvonilo a Vránová vyšla ven.
V: ,,Pojď."
D: ,,Hmmm."
David s Vránovou šli k řediteli.
V: ,,Honzo promiň, že rušim, ale mám opět problém s Hofbauerem! Takhle to dál nejde! Je drzej, neposlouchá, dělá si co chce."
Ř: ,,Hele Heleno já tě chápu, ale máš s ním problém jenom ty a Konečný. Nikdo jinej si na něho nestěžuje."
V: ,,Černá co? Se ani nedivim, když spolu chrápou. Určitě mu nadržuje."
Ř: ,,Nenadržuje a to co je mezi nima v soukromí do toho nám nic neni. Ve škole se k sobě chovají normálně jako kantor a student."
V: ,,No jasný. V kabinetu se furt olizujou."
Ř: ,,Tam já nevidím a navíc kromě tebe je nikdo nevidí. Jestli je to všechno, tak prosím jdi. Mám důležitý jednání s rodiči."
Vránová naštvaně odešla z ředitelny.
