D: ,,Ne, neublížil bych jí. To ne. Takovej já nejsem."
M: ,,Já vím. Jsi milej kluk, ale s Michalem a Adamem ne." zasmála se Mery.
D: ,,Jo oba dva jsou to dementi, ale jsou to nejlepší kamarádi a to co jsem před nima říkal nebyla pravda nebo takhle ne všechno."
M: ,,Jak si to mám převzít?" zasekla se Mery.
D: ,,Třeba to, že bych tě nechtěl do postele na jednu noc." usmál se a rozeběhl se k hotelu.
M: ,,Davide stůj, Davide."
David zapadl do postele s pocitem štěstí, že to aspoň Mery malinko naznačil.
Lehl si a v tu ránu usnul.
Za to Mery měla pomotanou hlavu, chvilku tak jako přemýšelela až jí to došlo, že k ní David něco cítí.
Za chvilku usnula taky.
Ráno šli na snídani. Byl tam jen David, Mery, Vránová a pár dalších lidí.
David se usmál na Mery a ona nenápadně na něho.
Nasnídali se a šli na pokoje. Dneska mají volno, aby ostatní vyspali kocovinu.
D: ,,Hele já si jdu zaněhat jo?"
A: ,,Jooo."
Michal jen kývl.
David zavřel dveře a z pokoje vyšla Mery.
D: ,,Ahoj."
M: ,,Ahoj."
D: ,,Kkam jdeš?"
M: ,,Zaběhat si a ty?"
D: ,,Noo taky, nechceš se mnou?"
M: ,,Jo vlastně proč ne. Teda pokud ti nebudou vadit blbý keci, že tě balim a tak."
D: ,,Ne nebudou." zasmál se David.
Oba dva vyšli před hotel. Nedaleko bylo hřiště, kde se dá běhat na asvaltu.
D: ,,Kdo prohraje taaak."
M: ,,Tak platí večeři, až přijedeme do Rubavy."
D: ,,Platí."
M: ,,Tak teď."
Mery vyběhla, David koukal jak rychle běží. Samozřejmě jí nechal vyhrát a taky běžel za ní z důvodu, že jí koukal na zadek.
M: ,,Takže platíš?"
D: ,,Jo, ale asi bych objednal pizzu ke mě domu. Aby jsi z toho neměla problém."
M: ,,A co kdyby si něco uvařil?" zasmála se Mery.
D: ,,Ne to po mě nechtěj Mery." smál se David. ,,Já jsem příšernej kuchař, věř mi." dodal.
