Martina odešla něco kolem 3.
Byl večer. Mery byla v kuchyni, holky spali v houpajdách a David koukal na fotbal.
D: ,,Déleeeej!" tak jako polokřičel.
Mery mu nic neříkala a vařila oběd.
D: ,,Ty vole!" bouchnul do opěradla na gauči.
Mery přišla do obýváku.
M: ,,Nemůžeš se krotit, když obě dvě spí." řekla mírně naštvaně.
D: ,,Joo, promiň, ale hrajou jak se svázanýma nohama s Alzheimrem, a nevidomý."
M: ,,Tak trošku klídek ju?"
D: ,,Dobře."
Mery zašla za roh.
D: ,,No..no.no..pojď.. pojď.. Joooo, goool doprdelee!" zařval.
Obě dvě začaly poplakávat.
Mery vyběhla z kuchyně..
M: ,,Ty ses zbláznil! Teď jsem ti něco řekla a ty to v zápětí uděláš znova!" řekla naštvaně a uspávala nanovo obě holky.
D: ,,Ppromiň." řekl smutně. ,,Jsem byl v takový eufórii, že mi to nedošlo."
M: ,,Tak se nad tim příště zamysli.."
D: ,,Promiň." objal jí zezadu.
M: ,,Nech mě." řekla přísně.
D: ,,Ale notaaak. Pančelkooo...nebuďte tak přísná." dal jí pusu na krk.
M: ,,Davide..nic na mě nezkoušej, nasral si mě.."
D: ,,Promiň.."
M: ,,Hmmm..."
D: ,,Dáš mi jednu?"
Mery mu podala Natálku.
David si s ní sedl na gauč.
D: ,,Promiň prcku, táta to nedomyslel.." pošimral jí na bříšku.
Malá se uculila.
D: ,,Vidíš už se směje."
M: ,,Vidim."
D: ,,Notaak Mery, promiň mi to. Nezlob se na mě."
M: ,,Fajn, nebudu se zlobit, ale za trest nic nebude.."
D: ,,Neee, to neee. Lásko.. To mi neuděláš.. Jen to ne. Klidně něco jinýho."
M: ,,Už jsem řekla. A ještě mě chvilku péruj..tak ani zejtra.
David radši už nic neřekl a ztichl.
Vykouoali je, nakrmili, přebalili a uložili do ložnice. Obě dvě za chvilku spokojeně spinkaly.
D: ,,Takže už dobrý?"
M: ,,No jo, na tebe se nejde zlobit, hlavně, když uděláš ten tvůj nevinej kukuč😂😘."
D: ,,Protože vim, že vždycky po něm povolíš."
M: ,,Ty si teda." zasmála se Mery.
David se usmál, přitáhl si Mery k sobě, chytl ji za zadek, pořádně ho stiskl a políbil Mery.
Usmáli se na sebe a šli společně dodělat večeři.
Povolí Mery nebo ne?
