Pa: ,,No a jak jste se poznali?"
Mery s Davidem se na sebe podívali.
M: ,,No ono je to trošku složitější mami."
Pa: ,,Proč?"
M: ,,David je můj student."
Pa: ,,Cože je?"
M: ,,Můj stundent."
Pa: ,,Vždyť se to nesmí ne?"
M: ,,Nesmí, ale prostě láska byla silnější no."
Pa: ,,Ale jsem ráda, že sis našla pořadnýho chlapa."
D: ,,No to jste mě potěšila." zasmál se David.
Pa: ,,Klidně mi tykej, jsem Pavla."
D: ,,Dobře."
Pa: ,,A jak dlouho jste spolu?"
D: ,,Asi dva nebo tři dny."
Pa: ,,Tak to jo. A co studuješ Davide za obor?"
D: ,,Cestovní ruch na obchodce."
Pa: ,,Ty jo a je to těžký?"
D: ,,Ani ne."
Ještě si povídali, potom se Dary vydali zase zpátky domu.
M: ,,No vidíš jak si to hezky zvládl."
D: ,,No, ale nervózní jsem byl jak pes."
M: ,,A ani si nemusel bejt."
D: ,,To ne no, ale máš moc milou mamku."
Mery se usmála.
Domu dorazili něco kolem 6. Najedli se, vysprchovali se a zalezli si k filmu. Následně spali až do druhýho rána.
Nasnídali se a vyrazili do školy. Mery šla zase napřed. David tentokrát dorazil do školy včas.
Jen co jim začala hodina(měli Vránovou), tak se ozval ředitel v rozhlasu.
Ř: ,,Prosím, aby Marie Černá a David Hofbauer se dostavili okamžitě do ředitelny."
David i Mery se zvedli a šli. Když tam dorazil David, tak tam Mery už byla.
Oba se na sebe podívali a moc fobře věděli o co jde.
Ř: ,,Víte proč jste tady?"
M: ,,Nevím."
D: ,,Ne, nic jsme neudělal."
Ř: ,,Sedněte si oba dva."
Oba si sedli.
Ř: ,,Řekněme, že jsme dostali anonymní udání."
D: ,,Vránová."
Ř: ,,Ptal jsem se na něco?!"
David jenom protočil oči.
Ř: ,,Dostalo se ke mě, že vy dva jste spolu."
M: ,,Noo.. My...." koktala Mery.
D: ,,A co vám je do toho?"
Ř: ,,Je mi do toho hodně.. Student a učitel to nejde."
D: ,,S Mery se chováme ve škole normálně... A to co děláme po škole vám i ostatním může být jedno. Jsem dospělej, takže nám to zakázat nemůžete a pokud někoho chcete vyhodit, tak mě."
M: ,,Davide ne!"
D: ,,Jo Mery..." otočil se na ní David.
