Týden se nic nedělo, ale najednou jim každý den byli házeny dopisy podobné, jako byl ten první. Mery se začínala bát jak o holky, tak o Davida a i o sebe. David se bál o holky a o Mery. Nechtěl je nechávat doma samotný, ale zase musel chodit do školy. Snažil se někoho načap přímo při tom, jak jim to někdo hází do schránky, ale nikdy nikoho neviděl a ani Mery.
David jako každý ráno jde do školy.
D: ,,Tak pa lásko. Nikomu neotvírej, pokud si nebudeš 100% jistá a kdyby něco, tak hned volej."
M: ,,Neboj se.. Budu."
D: ,,Zmknu vás jo?"
M: ,,Dobře."
David Mery objal a dal jí pusu.
D: ,,Tak pa."
M: ,,Pa."
D: ,,Miluju tě."
M: ,,Já tebe."
Dali si pusu, David zavřel dveře a zamknul je.
D: ,,Čus." pozdraví Michala.
Mi: ,,Čau."
D: ,,Jak je?"
Mi: ,,Joo pohoda, co ty?"
D: ,,Na hovno... Furt nám někdo hází obálky s výhružkama do schránky. Mery jsem zakázal chodit s holkama ven, aby se jim něco nestalo. Bojim se o ně a ještě o to hůř, tak nevíme kdo to je."
Mi: ,,Tak zajdi na policii."
D: ,,Ale co s tim udělaj? Leda píču.. Sepíšou papíry, řeknou mi,že se bohužel nedá nic dělat, dokud se neobjeví nebo dokud neublíží Mery nebo holkám. To si toho zkurvenýho sráče najdu sám."
Mi: ,,Jo to máš pravdu."
D: ,,No a zase doma bejt nemůžu kvůli tomu, abych moc nezaneškal."
Mi: ,,To je taky fakt a nemůže to bejt třeba někdo ze školy? Nebo ty jak si chtěli adoptovat dvojčata?"
D: ,,Já si myslim, že ty druhý co si je chtěli adoptovat."
Mi: ,,Tak jeden den zůstaň doma a někam se schovej. Třeba se ti to povede."
D: ,,Já nevim, ještě se domluvim s Mery co a jak."
Mi: ,,No jasný no. Kdyžtak mi napiš co a jak."
D: ,,Oukej."
