Secret News (1D)

5. Plán na dnešní den

,,Tak co jak to šlo ?" je první věc,kterou slyším jakmile vstoupím do bytu. Kouknu do hnědých očí svého táty, já mám zelené po mamce, a pokrčím rameny.

,,V pohodě." odpovím pouze a chci se vydat co nejdříve do svého pokoje. Jsem celkem unavená, opravdu mě ten večer vysílil. Kdo by řekl, že to může být náročné. 

,,Jenom v pohodě ? To nám nestačí. Bavila jsi se s Niallem ?" pokračuje ve výslechu ségra. 

,,Jo bavila, vlastně jsme si povídali docela dlouho. Je to fajn kluk." přiznám a nad vzpomínkou na něj se musím automaticky pousmát.  

,,A?" vyzve mě táta abych pokračovala. 

,,A co ? Nic, prostě jsme se bavili, to je všechno." pokrčím opět rameny. Bože ať už je tohle zamnou.

,,No a řekl ti nějaký tajemství ? Nebo ti řekl jestli se uvidíte znovu nebo něco ?" zeptá se tedy táta dlouze,tak abych to pochopila.

,,Neřekl mi žádný tajemství, vždyť jsme se znali hodinu proboha a ke druhý otázce tak když jsme se loučili, řekl mi, že se snad ještě někdy uvidíme,ale nedal mi ani kontakt nebo neřekl, že mi napíše, nic, takže nevím. Možná to byla jen taková ta fráze." vysvětlím a vlastně až teď si uvědomuji že jsem z toho smutná, možná více než bych měla. 

,,No a proč jsi se ho na kontakt nezeptala ty ? Nebo jestli mu můžeš napsat třeba na instagram nebo tak ?" pozvedne ségra jedno obočí. Tohle já bohužel neumím. 

,,Nemohla jsem, vždyť kdybych to udělala vypadala bych potom hrozně vleze a on by se semnou pak určitě nechtěl vůbec bavit. Nemůžu se chovat jak nějaká stalkerka to by mi pak vůbec nevěřil" vysvětlím jim svou teorii,kterou se obhauji, i když to vlastně částečně není pravda. nechci mu lézt do zadku ne proto, že se bojím, že by to zakzilo plán,ale proto, že nechci aby si o mně něco takovýho myslel. Prostě nechci. A ne nehrajou v tom roli city, opravdu ne,ty jsou zamčené na dvacet západů.

,,Hmm, no asi máš pravdu. Tak hlavně že jsi se s ním bavila a rozuměli jste si docela. Však my už něco vymyslíme, aby jste se znovu viděli. Ta moje kolegyně je v tomhle světě sběhlá, což znamená, že je mi schopná poskytnout téměř jakoukoliv informaci o tom kde se Niall bude nacházet,abychom nafingovali náhodný setkání. Když budeme mít štěstí tak to stihneme už zítra."věnuje mi táta lehký úsměv a já se už beze slova vydám do pokoje. Tady sebou hodím do své postele,kterou tolik miluju a zadívám se do stropu. Tluče se ve mně hned několik pocitů najednou. Na jednu stranu se už teď cítím strašně provinile, za to že jsem Niallovi dnes lhala, i když jsem mu vlastně ani moc nelhala, tedy až na to že jsem do něj omylem narazila. Ale tenhle nepříjemný pocit provinilosti, tak stonásobně přebíjí pocit spokojenosti a štěstí ze,kterého se prostě nemohu přestat usmívat. Vždyť já jsem se dnes bavila sama s Niallem, s klukem do kterého jsem tak nějak platonicky a fanynkovsky zamilovaná už kolik let a tohle byl vždy můj sen. Navíc jsme si opravdu rozuměli a on mě i obejmoul. A než se naděju tak ho určitě uvidím znovu. Navíc tohle celé má ještě jednu výhodu a to, že nebudu muset na tu vysokou. Vlastně to ve finále nebyl zas tak špatný nápad. Tedy, až na to, že Niallovi budu lhát a tak. Sakra, beru vše zpět. jsme fakt hrozná osoba a co teprve ty následky.....

Druhý den

Jeho oči se upřeně koukali do těch mých. Bez mrknutí oka jsme na sebe hleděli a já už jakobych věděla co příjde a však i přes to mě překvapilo, když se naše obličeje ještě více přiblížili a naše rty se tak už skoro dotýkali. Moje oči padly na ty dva nadýchané polštářky. Nemůžu uvěřit, že jsem tady teď opravdu s Niallem. Po chvíli jsem svůj pohled zvedla k jeho očím a všimla si ,že on udělal to samé. Oba jsme se lehce pousmáli a potom už se ke mně přblížil úplně jen na několik milimetrů připraven vymazat  i tuto vzdálenost a potom se to stalo..........