Secret News (1D)

19. Girlfriend

Otevřu oči a můj pohled se okamžitě střetne s oceánově modrým.

,,Ale dobrý ráno." pousměje se na mě a vtiskne mi pusu na čelo takže se musím pousmát.

,,Dobrý, jak dlouho už jsi vzhůru ?" zeptám se.

,,Asi půl hodiny." pokrčí rameny.

,,A to jsi mě jako celou tu dobu pozoroval ?" pozvednu obočí.

,,No, ne jen to,ale jo." přikývne s takovým zvláštním, úšklebkem.

,,Nialle Horane co jsi provedl ?" posadím se a tím se odtáhnu z jeho obětí.

,,Jen jsem tě vyfotil, jako ty mě minule." mrkne na mě. Je poznat, že jak se vyspal už má o dost lepší náladu než včera.

,,Počkej ty o tom víš ?" zeptám se překvapeně.

,,Jo, viděl jsem tu fotku když jsi mi minule něco ukazovala na mobilu, ale řekl jsem si, že ti o tom neřeknu a radši tě pak překvapím takhle." uchechtne se, načež já nad ním pobaveně pokroutím hlavou.

,,Měl jsi to teda dobře vymyšlený." odfrknu si a zasměju se spolu s ním.

,,Jak ti je ?" zeptám se, a poté co se opět uklidníme a kouknu do jeho očí.

,,Líp, asi už jsem se s tím tak nějak začal smiřovat, ale pořád to bolí." smutně se pousměje a já chápavě přikývnu a lehnu si zpět k němu.

,,Jak jsi se smířila se smrtí mamky ? Víš, vždyť to prostě muselo bej ještě stokrát horší." zajímá se a prsty začne přejíždět po hřbetu mé ruky.

,,Já vlastně pořádně nevím. Bylo to těžký nebudu ti lhát,ale časem se s tím prostě nějak smíříš. Zjistíš, že už to prostě jinak nebude a nemůžeš s tím bohužel nic udělat. Do teď když si na mámu vzpomenu tak je mi smutno, ale časem si prostě zvykneš. Nic jinýho ti nezbyde." trochu si povzdechnu.

,,Jsi tak silná." šeptne jen ,načež já zakroutím hlavou.

,,Já ? Ani náhodou. Bojím se úplně všeho. Opravdu. Nejsem vůbec silnej člověk." přiznám.

,,Opravdu ?Čeho všeho se bojíš ? Nikdy jsi mi o ničem takovým moc neříkala." zajímá se a natočí se více na mě aby mi viděl do obličeje, zatímco si stále jednou rukou pohrává s tou mojí.

,,Prostě všeho.Že nejsem dost dobrá, že v životě nic nedokážu, že všechny zklamu, že nic nevíjde tak jak chci a tak." přiznám a on se na mě soucitně kouká.

,,Ale toho se přeci zrovna ty vůbec bát nemusíš. Jsi skvělá a určitě v životě dokážeš všechno co chceš." pousměje se.

,,Snad máš pravdu." povzdechnu.

,,určitě." mrkne na mě a poté se ke mně skloní a chce spojit naše rty. Já ho však lehce odstrčím.

,,Ehm, udělal jsem něco špatně nebo.....?" zeptá se trochu vystrašeně a možná i překvapeně.

,,Ne jen.....nemám vyčistěný zuby." vysvětlím. Nesnáším už jenom ten pocit se s někým bavit s nevyčistěnýma zubama. Takže už to, že jsem se s ním tady teď bavila takovou dobu je pro mě hodně. On se však začne hned smát. Potom protočí očima a než se naděju už jsou naše rty spojeny v jedny. Nakonec se tedy tak nějak uvolním,ale během chvíle se od něj stejně odtáhnu.

,,To stačí, prosím. Až si vyčistím zuby, tak mě klidně můžeš líbat celej den, ale teď, stop." zasměju se.

,,Dobř,ale beru tě za slovo.." mrkne na mě a potom se tedy oba vydáme do koupelny kde si vyčistíme zuby a tak. Ni tady rovnou zůstane, aby se převlékl, zatímco já se vrátím do jeho pokoje a sama se začnu oblékat do černých legínů, květované sukně a červeného svetříku. Potom se spolu oba vydáme dolů do kuchyně na snídani. Jsem trochu nervózní, protože se musím seznámit ještě s jeho tátou,ale tak snad bude stejně v pohodě jako Maura, ta je opravdu skvělá.