~♡♡♡~
,,Dobré ráno!" zařvala Veronica vesele, když se sešla s dvojčaty u jejich domů. Vždy mají naplánované, že chodí do školy spolu a dnešek nebyl vyjímkou, i když Martinus byl skleslý a hlavně vyklepaný ze včerejška. ,,Marcusi, co se děje?" zeptala se zvedavá Veronica, když Marcus beze slov zamykal bránu s ledovým výrazem, který nebyl u něj znát. Byl tak prázdný...
Nikdo na to nic neřekl, Veronica to ignorovala a s úsměvem na tváři šla napřed, hned za ní byl Martinus a Marcus měl největší mezeru od nich.
,,Vsadím se, že jsi byl celou noc vzhůru u televize," zasmála se Veronica, více si nasadila batoh na záda a nechala své rty, aby tvořily úsměvy.
Když mladší z dvojčat zaslechl něco o včerejšku, tak sklopil hlavu, pozoroval jen své boty a hlavou mu procházelo několik myšlenek a hlavně z toho nenáviděl sám sebe.
,,Co budeme dělat, jestli prospíš školu?" zažertovala tmavovláska, ale nikdo nijak nereagoval na její rádoby "vtipnou" poznámku. ,,No prostě to ani nezkoušej, Marcusi," zasmála se a přidala na kroku.
Martinus chodil pomalu a divil se, když se Marcus objevil po jeho boku. Šli spolu mlčky, oba měli hlavu plnou myšlenek, že nebyli schopní myslet na okolní svět.
,,Oh, a Marcusi?" Veronica se otočila na patě a přispěchala k Marcusovi, kterýmu dala ruku. Martinus na to reagoval tak, že si povzdechl a začínal na svou nejlepší kámošku měnit názory. ,,Poblíž nádraží otevřeli novou kvárnu, už jsi to slyšel? Je to ten nejroztomilejší obchůdek!" všichni tři byli u sebe, ukecaná Veronica více tiskla Marcusovu ruku a usmívala se.
Martinus se nenápadně podíval do Marcusovo skleslé tváře, ale nemohl vidět jeho oči, protože si zase dal ofinu tak, aby mu nebylo vidět přesněji do očí.
,,Šálky na kávu a všechno je tam prostě jiné!" vypískla tmavovláska. Martinus se cítil ignorovaným, Veronica si ho vůbec nevšímala a jen dávala pozornost Marcusovi. ,,Je to opravdu nóbl místo. Jo a mají tam skvěěěělý dorty!" Veronica více zatáhla Marcuse za ruku a spolu zrychlili na kroku tak, že Martinus byl za nima.
Martinus se zastavil a pozoroval, jak Veronica tahá Marcuse a vše mu vypráví. Mladší začínal nenávidět její hlas.
,,Hej, Marcusi, posloucháš mě vůbec?" zeptala se najednou tmavovlasá, což Marcuse probudilo z myšlenek. ,,Možná nejsi ten typ kluka na dorty," oba úplně zapomněli, že Martinus už s nima nejde. Mladší stál na místě a se smutným výrazem to pozoroval z povzdálí. ,,Tak kdy tam půjdeme? Já mám volno zítra!"
Martinusovo srdce se sevřelo úzkostí, slzy se mu vytlačily do očí a prostě se rozeběhl, přičemž Veronicu a Marcuse odstrčil od sebe.
~♡♡♡~
Martinus je tam prostě blbej, co si budem -.-
~Locika💙 XDD
