10.Kapitola

124 10 0
                                    

Bylo ráno.Přišel doktor s dvěma sestrama.Naložili mě na vozík a vezli do jiné místnosti.Byla jsem tak ráda,že už nemusím poslouchat ty hloupé pípající přístroje.Sestry mi musely pomáhat na lůžko.Jak ponižující.Tady na normálním pokoji jsem aspoň už mohla být na mobilu,ale neměla jsem náladu,ani na čtení jsem neměla náladu.Měla jsem náladu jen ležet a nic nedělat,jenže to se s mýma nohama ani nic jinýho dělat nedalo.Odpoledne přišli rodiče a přinesli mi něco normálního k jídlu.Ty nemocniční jídla jsou fakt hnusy.Ani jsem neměla chuť na jídlo.Párkrát jsem si kousla a už jsem to odložila.Za tu dobu co jsem v nemocnici jsem hodně zhubla.Už nemám tak hezké křivky jako předtím.Vlasy mám pořád mastné a rozcuchané.Se divím,že když mě Jason viděl tak neutekl.Myslím,že bych mu to ani nevyčítala.Rodiče u mě byli celou dobu.Vím,že to mysleli v dobrém,ale moje chování je teď momentálně jako počasí.Okolo 17h rodiče odešli.Už jsem se těšila až příjde Jason.Ne jenom kvůli tomu,že mi nabídne východisko z téhle šlamastiky,ale taky uvidim jeho dokonalou tvář.
Byl přesný na čas.Akorát se s nima minul.Slyšela jsem jak si povádají za dveřmi.Stáli tam a povídali si.Beze mě.Skvělý.Nebyla jsem naštvaná,jen trochu otupělá.Poté Jason vešel dovnitř.
- ,Ahoj jak ti je?Už vypadáš líp' pokusil se o úsměv
- ,Ahoj,je mi dobře,to bude tím,že nemusím už poslouchat ty otravné pískající přístroje' usmála jsem se
Zasmál se.Pak si ke mě přisedl.
- ,Vše jsem si zjistil od mého táty.Přeměna bude dlouhá.Jelikož ti je pod 20 let,tak máš velikou šanci že se to povede.Záleží jen na tobě jestli ji chceš'
Chvíli jsem nic neříkala,ale pak se ozvala jiná část mého já
- ,Ano chci'
- ,Dobře,dneska je riskatní začít,ale pokusím se ti říci vše do detailu.Budeme si spolu vyměňovat krev.Po 3 výměně upadneš do spánku.Prostě umřeš.Na jeden den tě někam ukryji.Poté tě vzbudím a budeš jedním z nás.Budeš mít jednu schopnost.To se dozvíš později'
- ,Moment,já budu pít tvojí krev?!' Při té představě se mi udělalo špatně
- ,Ano,musíš mít v sobě mojí krev,nebo krev jiného upíra aby přeměna začala.Jestli nedostaneš dostatek mé krve,přeměna se nedokončí' zvážněl
- ,Co se se mnou stane?'
- ,Shoříš' řekl to prostě
- ,To je ještě víc složítější než jsem si myslela' povzdychla jsem si
- ,Ani nevíš jak' zasmál se
Usmála jsem se na něj.Usměl mi oplatil.
- ,Myslím,že vše potřebné víš.Než bude před poslední výměnou krve,vše ti řeknu přesně do detailu.Teď si musíš odpočinout' přišel ke mě a dal mi lehkou pusu na čelo.Začala jsem se třást.Ne zimou,ale vzrušením
- ,Neodcházej ještě,zůstaň tu se mnou prosím' nasadila jsem výraz štěněte
- ,Mám tu s tebou zůstat přes noc?' usmál se
Přikývla jsem.Sestra sem stejně tak pozdě nechodí a i kdyby tak se Jason stihne schovat.Je to přece upír.Lehl si ke mě na lůžko a jemně mě objal.Cítila jsem teplo a vzrušení.Nikdy jsem se necítila takhle dobře jako teď.Čeká mě nový život.Už nebudu ta stará Angel.Nad vším jsem dlouho přemýšlela než jsem usnula v jeho náruči.

TajemnoKde žijí příběhy. Začni objevovat