Joshifer story (CZ)

15. kapitola - Josh POV

Vzbudil jsem se, ale nechal zavřené oči. Zdál se mi nádherný úžasný totálně bombastický a neuvěřitelně krásný sen, byla v něm Jennifer a řekla mi, že mě miluje. Potom jsem otevřel oči. Jen ležela v posteli vedle mě. Sakra, to nebyl sen.

„Dobré ráno,“ řekla a usmála se.       

„Dobré ráno zlato,“ protáhl jsem ospale a přitom zívl.

„Neříkej mi tak,“ zamračila se Jennifer a já si protřel unavené oči.

„A jak ti mám říkat?“ zeptal jsem se.

„Prostě Jen nebo víš co, kdybys měl neodolatelnou chuť mi říct zlatíčko, miláčku, lásko, čumáčku, princezno nebo nějak podobně, řekni mi Jenny, tak mi totiž říká jen máma s tátou,“ odpověděla a usmála se. Věděl jsem, že nemá ráda sladké přezdívky, akorát se mi to takhle ráno nespojilo. Natáhla se ke mně a políbila mě. Lehla si na břicho a bradou se opírala o můj hrudník.

Rozhlédl jsem se. Byli jsme v ložnici. „Co tady děláme, Jenny?“ zeptal jsem se.

„Myslím, že jsme se sem někdy v noci přesunuli,“ zasmála se ona a znovu mě políbila.

Začala hrát písnička Hey brother. Jennifer se odtáhla a vzala ze stolku u postele můj mobil.

„Haló?“ řekla a usmála se na mě. Z telefonu se ozval Connorův hlas.

„No, Josh se zrovna vzbudil, ale když říkáš, že je to důležité, tak ti ho dám,“ odpověděla na něco Jen a podala mi mobil.

„Ahoj Connore,“ řekl jsem a čekal, co je tak důležité, že mě to ruší od toho, abych se dál líbal s mojí holkou.

„Sakra Joshi, kdo to je? Už ses vykašlal na Jennifer nebo co?“ zeptal se.

„Já tě slyším Connore,“ zasmála se ona a já taky.

„Vlastně to je Jennifer,“ řekl jsem a Connor začal do mobilu křičet věci jako: „Hej, tak to je bomba, kurva, Joshi konečně, do prdele, musím to někomu říct, ty vole, něco jsem ti měl vyřídit, kurva….“

„No tak mi to řekni.“

„Jo, už vím. Seš v prdeli brácho, už hodinu máš bejt doma v Union, máma si myslela, že ses jen zdržel někde v zácpě, ale až jí řeknu, že ležíš v posteli s bohyní, zabije tě,“ zasmál se Connor. „Bude z tebe zasraná sekaná, jestli to řeknu i tátovi, hej tak to bude téma dne, možná týdne. Už vidím ten titulek: Josh Hutcherson zabit rodiči, zůstaly po něm jen kousky těla. Bude z tebe úplnej Peter Petegrew.“

„Brzdi Connore, prostě jim řekni, že se omlouvám, ale že nepřijedu a to s tou částí o bohyni v posteli vynech,“ řekl jsem a Jennifer se začala neovladatelně smát. „Musím končit.“

„Pozdravuju,“ řekla Jen, když byla zase schopná popadnout dech ze smíchu.

„A řekni jim, že je Jenny pozdravuje,“ zasmál jsem se a položil to dřív, než by měl Connor nějaké další poznámky.

„Máš značně sprostého bratra,“ pronesla Jennifer jako kárající chůva a já ji políbil. „Opravdu řekl, že jsem bohyně?“ zeptala se se smíchem.

„Jo, mám pocit, že je do tebe dost udělanej,“ řekl jsem a ona se na mě svůdně podívala.

„Víc než ty?“

„To těžko,“ odpověděl jsem a políbil ji. Nejdřív na lícní kost potom na krk a na klíční kost a chtěl jsem pokračovat níž, ale Jennifer mě zastavila.

„Joshi, můžeš klidně jet do Kentucky, já stejně potřebuju jít domů, nemám mobil ani klíče, sakra, nevím, na co jsem myslela, když jsem včera odcházela,“ řekla a zamračila se.

„Myslela jsi na mě,“ poznamenal jsem a usmál se.

„Jo, ty jsi ten problém, kvůli kterému zapomínám doma klíče. A i přesto, že člověk by se měl problému zbavovat, já jsem se rozhodla si tenhle nechat,“ řekla a políbila mě. Usmál jsem se na ni. Kurva, byl jsem do ní tak zamilovanej.

„A do Kentucky nejedu, Connor jim to už stejně určitě řekl. Tak se obleč, odvezu tě domů.“