Pak jsem si vzpomněl. Vyskočil jsem ze židle. Rychle jsem se otočil. V rohu však nikdo nebyl. Naštvaně jsem zavrčel a vyšel jsem z kanceláře. Procházel jsem celou budovu a hledal jsem nějaké zrcadlo. Nakonec jsem se zastavil opět v hlídačově kanceláři. Bylo tam takové dlouhé okno. Povzdechl jsem si. Lepší než nic. Dlouze jsem se zadíval do odrazu kanceláře. V jednom rohu byl tmavý stín. Zaměřil jsem se na něj. „Přestaň se schovávat, vím o tobě, Williame.” Stín se trochu posunul a pak se napřímil do své plné velikosti. Oči s bílými panenkami a bělmem černějším než zbytek stínu se na mě podívaly. „Takže sis konečně vzpomněl? Už jsem si myslel, že si nikdy nevybavíš, komu za tohle všechno vděčíš. Co ode mě chceš, fialko?” při zaslechnutí své dětské přezdívky jsem sebou trhl. Jak o ní ví? Stín se zatvářil znuděně. Bylo tu snad něco, co mi unikalo? Zamračil jsem se. Nemohl jsem za to, že si nemůžu skoro na nic vzpomenout! Nenechal jsem se ale zviklat, a pokračoval jsem. „Williame, ty… ty jsi… TO TY JSI ZABIL TY DĚTI, NE JÁ! TO TY JSI ZE MĚ UDĚLAL VRAHA! TO KVŮLI TOBĚ JSEM V TOMHLE PITOMÝM KOSTÝMU!!!” Stín mě pozoroval svýma chladnýma očima. „Vypadá to, že nechápeš podstatu odplaty.” S tím zmizel.
ČTEŠ
FNAF 3 - Jsi to ty?
أدب الهواة!!!POZOR!!! Obsahuje temné myšlenky, násilí Pokračování FNAF - Spíše povídka (Ne po špatném konci) Vincent se probírá na neznámém místě. Kde je? Co se dělo předtím, než se sem dostal? A proč je uvězněný v kostýmu nějakého králíka?
