24 Vánočních přání

Přání 3

Potkat nadpřirozené stvoření.

"Přestaň jí vyprávět tyhle nesmysly. V noci nebude spát," poplácala po rameni svého manžela mladá, hnědovlasá žena. Její jediný potomek na ni upřel svá kukadla, načež si ruce založil na hrudi. "Já nejsem žádné malé dítě," zamračila se pětiletá holčička, čímž si vysloužila od své maminky laskavý úsměv. "Samozřejmě, že nejsi," podpořila ji v onom prohlášení vřele. "Ale každý má občas strach, Ruby. I tady tatínek," mrknula na Setha, jež hodil ublížený pohled na její vzdalující se záda. "Tati?" upoutala na sebe mužovu pozornost holčička s velkými, hnědými kukadly, která sdílela většina žen z Milliiny rodiny. "Čeho se bojíš?" zeptala se se zájmem, jež sršel z jejích pozorných oček. Svou zvědavostí svým rodičům často připomínala svou nejmladší tetu. I proto se s ní oba dva snažili trávit co nejvíce času. Báli se totiž, že by jim mohla až příliš brzy zmizet, stejně jako to udělala Stela, která do ciziny odešla za studiem vysoké školy. To, že se jí tam povedlo získat při studiu i slušnou práci, bylo pro mladou dívku vítaným plusem. 

Nad otázkou své dcery se Seth musel zamyslet. "Výšek," odpověděl nakonec, ačkoli by se našla věc, které se bál více. Tím však svou dcerku zatěžovat nechtěl. Na takové věci se zdála příliš malá a ačkoli to, že se jeho největší momentální strach naplní, vypadalo nevyhnutelně, stále měl naději. Rubyin tichý smích se ozval místností. Děvčátko si ručkama překrylo pusinko, avšak veselé jiskry v očích jej prozrazovaly. "Přijde ti to k smíchu?" povytáhl Seth hravě obočí. Ani jej nepřekvapilo, že se mu ta malá, škodolibá potvůrka vysmála. Koneckonců jeho žena nereagovala jinak, když s ní ještě na střední škole odmítl vylézt na rozhlednu. "Radši mi řekni, čeho se bojíš ty," pobídl svou dcerku, když mu došlo, že mu děvčátko na původní otázku neodpoví. "Upírů," odpověděla bez zaváhání Ruby, což následoval křik z kuchyně. "Co jsem říkala?" ozvala se vítězoslavně Millie, nemyslíc na to, že to večer, až Ruby nebude moct strachy spát, bude ona, kdo ji bude muset utišit. "Nadpřirozených bytostí, jako jsou upíři, vlkodlaci, víly a třeba i jednorožci, se bát nemusíš, Ruby. Nic ti neudělají," pronesl Seth vlídným hlasem, ignorujíc poznámku své ženy. "Protože neexistují," dolehlo do obýváku Milliino mumlání. "Chceš to vzít za mě? Já tu večeři klidně dodělám," nabídl své ženě, jež s díky odmítla. "Jde ti to skvěle, miláčku. Jen tak dál," zašklebila se, když pekáč s kuřetem vložila do trouby. Sundala si zástěru a vytočila číslo své nejstarší sestry, Libby. 

V obývacím pokoji, zatímco Millie v kuchyni telefonovala s Rubyinou tetou, se Seth pokoušel své dceři vysvětlit, že jí žádný z nadpřirozených tvorů neublíží. Dokonce na internetu vyhledával fotografie a své dceři je ukazoval. Vyšlo na jevo, že to nebyl úplně dobrý nápad. Co jemu přišlo jako hloupý kostým, malou Ruby děsilo. Nakonec se děvčátko sebralo a uteklo do kuchyně. Netrvalo dlouho a zpět se vrátilo i s Millie, která už hovor s Libby ukončila. "Ach ten tatínek," zasmála se hnědovlasá žena, když zapnula televizi a našla pohádku, jež odpovídala nejen věku jejich dcery, ale i tématu, jež se jí snažil Seth neúspěšně přiblížit. "Co to je?" zeptal se své ženy, když sledoval animované postavičky s vlčíma či kočičíma ušima, upířími zuby, ploutvemi, či dokonce koňským zadkem. "Pohádka," odpověděla s pokrčením ramen mladá žena, sledujíc, jak se Ruby usadila na Sethův klín, pohledem hltajíc děj, jež se v televizi odehrával. "Bod pro tebe," usmál se vděčně na svou ženu, jež nad tím jen mávnula rukou. A tak díky Millie to, co začalo strachem, skončilo zvědavostí a touhou takové stvoření potkat. 

Rychlost, síla, chytrost, obratnost a mnoho dalšího. Tím vším nadpřirozené bytosti v televizi oplývaly. Byly hodně zvláštní a právě proto v lidech budily hrůzu, ačkoli většina z nich pro ně vůbec nebezpečná nebyla. Dokonce ani ta upírka, jež se měnila v netopýra. V růžových šatičkách na Ruby nepůsobila vůbec děsivě. Naopak se jí hodně líbila. Nebylo divu, že si tedy brzy začala přát se s takovou postavou setkat. Její rodiče dostaly díky dívčině náhle posedlosti onou pohádkou několik nápadů na vánoční dárky, jež byl nejvyšší čas dokoupit, pokud se nechtěli den před Vánoci mačkat v davu lidí, jež nechali nakupování na poslední chvíli. Něco takového malou Ruby ještě opravdu netrápilo. Pro ni se dárky pod stromečkem objevily jako zázrakem. A stejně tak, jako se mohly zázrakem objevit dárky, mohla se objevit i nadpřirozená bytost. Nebo alespoň tak si to Ruby představovala. 

Večeře, na níž je dříve toho dne pozvala nejstarší sestra Rubyiny maminky, se děvčátko nesmírně těšilo. Ruby milovala svou sestřenici Arianu, jež si s ní před večeří ještě hrála. "Kde ten kluk zatraceně je?" ozvala se Georgia, jež byla značně vytočená. "Je to Hug, teto," zašklebila se Ariana, jíž zpoždění jejího o tři roky mladšího bratrance vůbec nepřekvapilo. Tohle byl totiž přesně jeho styl. Buď nepřijít vůbec nebo co nejpozději to šlo. "Roztrhnu ho jako hada," zlobila se Georgia, jíž její syn neskutečně vytáčel tím, že ani jednou nedokázal přijít včas. Věděla, že nemá dobré období, ale to jej nijak neomlouvalo. "Vypadá to, že tetě pije Hug krev," zasmála se pobaveně Ariana. Její slova Ruby donutila zpozornět. "Jako upír?" optala se své starší sestřenice, jež se zachichotáním přikývla. Myšlení malých dětí jí přišlo nad míru rozkošné. 

Talíře od polévky byly prázdné, hlavní chod se chystal. Millie s Georgiou sklidily talíře ze stolů, zatímco Libby s Katie přinesly hlavní chod. Když se čtveřice sester posadila zpět na svá místa, rozlehl se domem zvonek. "Otevřu!" vyjekla okamžitě Ariana a už byla na nohách. Během chvíle se vrátila zpět s poněkud ochablým nadšením. "Jen Hug," mávnula ledabyle rukou, když si sedala ke stolu. Její bratranec se jejím slovům pouze ušklíbl, načež se posadil na místo vedle Jacksona, jenž byl do oné chvíle jediným zástupcem mužského pohlaví u stolu. Hovor u jídla nijak nevázl. Ariana se zapojila do rozhovoru své matky a tet, zatímco Hug si povídal s Jacksonem. Rudy pohupovala nožkama a fascinovaně hleděla na Huga. Nikdy si nevšimla, jak měl bledou kůži, oči podlité krví a pod nimi tmavé kruhy. Mít ostřejší zuby, hned by jej obvinila, že je upír. Když si však vzpomněla na jeden z příběhů svého tatínka, zamyšleně se zamračila. V onom příběhu se zuby upírům vysouvaly jen když se chystaly zaútočit. Její dilema, zda je Hug upírem nebo ne, skončilo ve chvíli, kdy Jackson nedopatřením shodil sklenici ze stolu a Hug ji zachytil těsně předtím, než dopadla na zem. Dívčina fantazie udělala své a malá Ruby si byla naprosto jistá, že její bratranec nebyl pouhým člověkem. Její nadšení dosahovala nejvyššího možného stupně. Právě totiž hleděla na nadpřirozené stvoření. Měla v rodině upíra! 

_______________________________________

Tohle byl opravdu velký oříšek 😅

Ale překonala jsem se a něco málo vyplodila 😂♥️

2️⃣1️⃣

💋🤗💖