Nejkrásnější vánoční dárek.
Dveře obchodního domu se zavřely těsně poté, co jimi prošla dvojice mladých maminek, jež nechaly své potomstvo na starost jejich společné babičce a společně vyrazily za lovem posledních vánočních dárků. Andrea původně plánovala po nákupech chodit sama. Její švagrová se však nenechala snadno odbýt. Ačkoli jí Andrea nabízela, že by jí koupila, co by si řekla, Eliza trvalo na tom, že půjde sní. Měla plné zuby toho, jak s ní všichni zacházeli v rukavičkách a se vší opatrností. Nebyla ani malé dítě, starý člověk, ani nemocná. Byla to schopná, silná, samostatná a vytrvalá žena, jež vydržela leccos. Onu přehnanou péči a starost by ještě odpustila svým blízkým, kdyby se v onom stavu nacházela poprvé. Jenže ona to nyní zažívala již potřetí.
Tři roky uplynuly od chvíle, kdy na svět přivedla svého prvního potomka, dva roky od doby, kdy se narodil její druhý syn. Obě těhotenství proběhla bez komplikací stejně tak, jako to třetí. V obou případech se děti narodili těsně před termínem, takže očekávala, že se to tak odehraje i potřetí. Termín se sice blížil, ale něco málo přes týden jí přeci jen ještě zbývalo. Nelámala si s tím tedy nijak zvlášť hlavu. Jak její manžel říkal, na rozdíl od něj to měla na háku. Zatímco Adam už od sedmého měsíce pomalu začínal vyšilovat, s ní to ani nehnulo. On by ji nejradši někam zamknul, zatímco ona vyrážela všude možně jen proto, aby nemusela být zavřená doma. Toho si už užila až až. Blázen ale nebyla. Když se vydala někam mimo domov, nechodila sama. Vždy s sebou měla někoho ze své početné rodiny a tentokrát si za svou chůvu vybrala manželku svého o rok staršího bratra, Andreu. Myslela si, že alespoň ona bude mít pochopení a nebude se obávat nějaké nečekané komplikace, když za sebou měla dva porody, přičemž při druhém přivedla na svět děti hned dvě. To se ale nestalo. Andrea byla už od rána jako na trní.
Se znechuceným pohledem se dvojice přesunula od jedné výlohy ke druhé. Eliza neměla nejmenší tušení, jestli to tak přišlo jen jim nebo se letošní zimní edice příliš nevydařily. Před vstupem do jednoho z obchodů, jehož výloha vypadala alespoň trochu slibně, usrkla vodu z láhve, jejíž obsah následně dopila Andrea. Byla to také ona, kvůli komu musely obchod brzy opustit, protože si nutně potřebovala odskočit. Eliza si přejela po poněkud neklidném bříšku. Doprovodila svou švagrovou na jedny z toalet, jež se v obchodním centru nacházely a stále si na rtech udržovala úsměv. Jakmile však Andrea zaplula do jedné z kabinek a bolest v podbřišku se znásobila, nahrbila, jedou rukou se opírajíc o umyvadlo. "Jste v pořádku?" optala se jí starostlivě starší žena, načež Eliza přikývla, děkujíc za její starost. Jakmile však žena toalety opustila a bolest ustoupila, zhluboka se nadechla. "Andreo?" houkla na svou švagrovou. "Minutku, hned jdu," ozvala se oslovená. "Fajn, ale nerada bych třetí dítě porodila na záchodcích v obchodním centru. Bohatě stačí, že se Dennis málem narodil u babičky," ušklíbla se při vzpomínce na narození svého staršího syna. Akorát tehdy předčasně slavili narozeniny jedné z jejích mladších tet, když se malému Dennisovi zachtělo na svět.
Při příjezdu do porodnice se ženy bavily hovorem, jež Eliza vedle po cestě se svým manželem. Z nějakého důvodu jim přišla nad míru vtipná otázka, zda si je mladá žena jistá, že opravdu rodí. "Dělal, jako kdybych to dělala poprvé," zašklebila se Eliza na Andreu, jež naposledy stiskl její ruku. Elizu totiž měla sestřička odvést na pokoj, a tak bylo na čase, aby se ženy rozloučily. "Ať je to holka," zasmála se Andrea. Na to Eliza zavrtěla hlavou. "To si myslí Adam. Já jsem si jistá, že to bude kluk," prohlásila jistě, pouštějíc ruku své švagrové.
Na pokoji nezůstala dlouho sama. Brzy se k ní připojil Adam, jež ji v průběhu celého porodu držel za ruku a byl s ní, stejně jako při těch dvou předchozích. Ani tentokrát nenastala žádná komplikace a Eliza pozdě odpoledne přivedla na svět zdravého, v pořadí již třetího, potomka. Ani tentokrát se však tatínek nedočkal holčičky. Hrdý byl ale i tak. Nejen na svou silnou a statečnou ženu, jíž nadevše miloval, ale i na toho malého chlapáka, jež byl po narození ze všech jeho synů největší. Jeho baculatější tvářičky si oba jeho pyšní rodiče zamilovali na první pohled. K sežrání. Tak okomentovala fotografii Stela, jež přislíbila, že se na svou o pouhý rok mladší neteř a jejího čerstvě narozeného synka zastaví podívat hned druhého dne. A Eliza nemohla jinak než souhlasit. Opravdu byl k sežrání. Kromě toho to ale také byl ten nejkrásnější vánoční dárek, jaký kdy mohla dostat.
_______________________________________
Krátí se nám to 😶😍🎄
4️⃣
💋🤗💖
ČTEŠ
24 Vánočních přání
RomanceVelká země, mnoho obyvatel, spousta přání, která čekají na splnění. Některá se zdají až nereálná, jiná až příliš skromná. Kdy jindy přijde ten správný čas na jejich vyplnění, než v prosinci, v čase Vánoc? Vydejte se po stopách lidí, jež se od sebe...