Part 6

2.9K 172 24
                                    

 Prošla jsem dlouhou chodbou a uslyšela jsem hrát melodii, kterou jsem nikdy neslyšela. Ale zamlouvala se mi, byla taková tajemná...

Každičkým krokem, kterým jsem se blížila, mé srdce ztrácelo kontrolu nad svým tlukotem.

Zastavila jsem se před skleněnými dveřmi. Další sluhové, kteří byli najatí mi otevřeli dveře. A všechno jako by se zpomalilo, každičkým krokem se na mě lidé otáčeli, buď ti známý nebo neznámý.

Nedala jsem o sobě dva roky a najednou se tu objevím, i když jsem dostala pozvánku, myslím si, že ji někdo poslal jen tak, aby se neřeklo. Ze slušnosti.

Procházela jsem davem lidí oblečených do společnosti. Cítila jsem se trochu nesvá mezi nimi. V tom přišel číšník i s táckem.

,,Dáte si?" zeptal se. ,,Um...jistě!" podal mi z tácku jedno bíle víno v pohárku. ,,Děkuji!" poděkovala jsem mu a hned se decentně napila.

Řekla jsem si, že tady trochu porozhlédnu. Jen tak jsem procházela okolo lídí, které jsem v životě neviděla. Asi to budou příbuzní Seleny.

Když jsem ale prošla okolo jedné skupiny lidí, všimla jsem si, že mezi nimi byli i lidé, které už viděla.

Zahlédla jsem u jednou stolu, kde seděla Bell. Oh, jak mi chybí! Všichni mi chyběli. Byla šťastná. Ale byla jsem za to ráda.

,,Karin? Jsi to ty?" otočila jsem se za hlasem, byla to má matka. Jen jsem přikývla! Přiběhla ke mě a objala mě tak silně, že mi docházel kyslík.

Když mě pustila, pořád se mě ptala na nějaké otázky.

,,Víš, jaký strach jsme o tebe měli, když jsi se neozvala?" pokývala hlavou. ,,A jak se vůbec máš?" zeptala se mě.

,,No tak, teď to ujde!" usmála jsem se. ,,A jak jsi se dozvěděla, že je svatba?" nechápavě jsem se na ní podívala a upila si z pohárku.

,,Jak jako jsem se to dozvěděla? No dozvěděla jsem se to jako ostatní! Pozvánkou!" nechápavě jsem se na ni podívala. Oni snad nedostávali pozvánky, nebo co?

,,Nebyla jsi k nalezení! Nikdo o tobě nic nevěděl, kde pro krista pána bydlíš?" vyděšeně se na mě podívala.

,,Teď momentálně bydlím v New Yorku v malém pronajatém bytu. Jak to, že o mě nikdo nic nevěděl?" byla jsem dost překvapná, ale zároveň i trochu nechápavá z toho, od koho jsem dostala pozvánku.

Mamka jen mikla ramenami. ,,Tak běž navštívit i ostatní!" řekla to a popostrčovala mě pryč. ,,Jo, neboj, chápu!" zbytek cesty jsem pokračovala.

,,Ségra!" zapištěl hodně známý hlas. Otočila jsem se a spatřila svou mladší sestřičku. ,,Ahoj!" usmála jsem se na ni, úsměv mi opětovala.

,,Tak moc jsi mi chyběla!" přišla ke mě a objala mě. ,,Ty mě taky." opětovala jsem ji opětí. Pustila jsem ji a měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela.

,,Jak se máš!?" zeptala jsem se pro změnu já....

,,Um....úžasný! Vždyď jsme na svatbě Justina!!" zapištěla přes celý sál, až se lidé otáčeli.

,,Ztiš se trošku! Nemusí všichni vědět o čem si povídáme!" dala jsem si ukazováček na rty.

,,Dobře no,.....čeká na mě desert, tak se zatím měj." řekla a zmizela.

Povzdychla jsem si.....takhle jsem si to setkání nepředstavovala. Očima jsem se zaměřila na podlahu pod sebou.

,,K-Karin?" ten hlas bych (jak už jsem řekla) poznala kdekoliv. Otočila jsem se za hlasem.

,,Justine?"

Justinkooo bude v dalším díle :3 ....už se těšíte? :)) Nat. :3

Sexy Brother II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat