Bucky se napřáhl a svou bionickou rukou zasáhl strážce do obličeje.Ten se ihned sesypal k zemi. Druhý strážce se snažil Buckyho napadnout zezadu.Bucky se předklonil a hodil se strážcem o zem.Nepokoušel se ani vstávat. Další strážce, Bucky zastavil,já se mezitím chtěla dostat pryč od té hrůzy.
Když jsem vyšla nepozorovatelně ven ze dveří tak jsem zády narazila do někoho. Opatrně jsem se otočila a byl to John Adams.....už zase.
Couvala jsem pomalu dozadu,narazila jsem do zdi. Zrychlil se mi tep a zběsile jsem dýchala.
Přiblížil se tak moc,že jsem cítila jeho dech na tváři.
Pohladil mě konečky prstů po tváři až ke klíční kosti.
"Víš...udělala si na mě dojem,to většina žen nedokáže,,
Přiblížil se tak,že mě chtěl políbit..."už jsem zabraná,, a kopla jsem ho do břicha, na což se složil k zemi a já mohla v klidu utéct.
Za sebou jsem slyšela kroky strážců a zrychlila jsem ještě víc.
Najednou mě někdo chytl za paži a zatáhl mě za roh. Než jsem stačila vydat hlásku,dotyčný mi zakryl ústa.
Ihned jsem poznala Buckyho a pevně ho objala. On mi to vrátil polibkem.
Po chvíli jsme už utíkali pryč z toho pekla.
Vyběhli jsme ven a dali se na útěk.
Nevěděli jsme kam běžíme,prostě jsme se snažili co nejrychleji dostat pryč.
Když už jsme se dostali dostatečně daleko,zastavili jsme se abychom nabrali dech.
Opět jsme se vydali cestou mezi stromy.
Náhle jsme zahlédli jeskyni a ukryli jsme se v ní. Bucky došel pro dřevo a já zůstala v jeskyni sama v obavách že nás naleznou.
Aniž bych si to uvědomila tak jsem usnula,probudil mě Bucky.Leknutím jsem mu málem vrazila pěstí.
"Promiň nechtěl jsem tě vzbudit...klidně spi dál,, omluvně se na mě podíval.
"To nic,stejně bych se vzbudila tak i tak,, odvětila jsem.
Bucky rozdělal oheň a já si přisedla k němu. Sledovali jsme ohýnek a jiskry co z něho vždy vylétly.
Jedna vylétla až skoro ven...rozhodla jsem se jí následovat. Vyšla jsem ven a nad mojí hlavou se objevilo nebe osvětlené hvězdami. Fascinovaně jsem na ně koukala. Zezadu mě obejmul Bucky a společně jsme sledovali nebe plné hvězd.
"Neboj už bude všechno dobrý,, zašeptal mi do ucha. Ty slova mi stále zněla v hlavě.
Bude všechno už dobrý?Nebo se mě snaží uklidnit?
Přemýšlela jsme nad tím dlouhou dobu,ale nechtěla jsem dávat najevo svou nejistotu. A tak jsem jen přihlížela na padající hvězdy.
"Přej si něco...,, řekla jsem tichým hlasem.
"Co sis přál?,, zeptala jsem se
"To se přeci neříká,, odvětil a přidal k tomu kulišácký usměv.
Omlouvám se že jsem nebyla aktivní,úplně mi to vypadlo a mám toho teď moc.
ČTEŠ
Zakázaná láska
Fanfiction...Jmenuji se Samantha Sophie Blake,pracuji pro Hydru...teda spíše pracuji pro SSR a v Hydře jsem něco jako špión(prostě amatér). Mám vystudovanou vědecko-technickou fakultu. Jsem přidělena k jednomu speciálnímu vojákovi. I přes to všechno si najdem...
