Star Wars Story

XI. Past, pokus o útěk a pomsta

         Staine zůstala klečet u Maulových nohou, zatímco já se pohodlně usadila na zem po mistrově pravici a vyčkávala.
         Kenobi by sem měl dorazit tak přinejmenším za čtvrt hodiny, tedy pokud se nebude plížit.
 
          Vycítila jsem jeho přítomnost, jako první. Kenobi se sem snažil nenápadně dostat. Opustila jsem trůní sál a vydala se ho najít.
          Procházela jsem všemožná podlaží pláce, ale jeho přítomnost byla jakoby cítit odevšad. Pitomý Jediský triky. Došla jsem k názoru, že jestli ho chci chytit, budu muset nastražit past.
          Vrátila jsem se za Zabraky a vytáhla Satine na nohy.
           ,, Kam ji vedeš? Kenobi tu může být každou chvíli!” Zavrčel na mě Maul.
           Byl tak moc zaslepen nenávistí, k tomu jediovi a chtíčem po pomstě, že ho nevycítil.
            ,, Věřte mi mistřě, Kenobi bude váš a taktěž i pomsta.” Odpověděla jsem a odvedla Satine do cely.
            Následně jsem se vzdálila a schovala, aby na mne nemohl její zachránce narazit.
            Netrvalo to dlouho. Z opačné strany chodby, jsem viděla přicházet mandalorianského vojáka. Pak jsem si, ale uvědomila, že to není Mandalorian. Jen tak vypadal. Jeho pohyby i držení těla. Tohle nebyl voják.
            Přišel k cele, kde byla Satine a otevřel ji. Pak se rozhlédl, jestli kolem nikdo není. Uslyšela jsem Satine, jak mu něco říká. Netrvalo dlouho a návštěvník velšel. Ze vnitř se ozval druhý hlas. Chvíli si tam povídali. Pak, ale ten muž vykoukl ven, jakoby se ujišťoval jestli není nikdo poblíž. Měl hnědé vlasy a vousy. Obojí velmi upravené. To musel být on. Vzal vévodkyni za ruku a opatrně ji vyvedl z cely. Pak se začali plížit k výtahu. Pochopila jsem co chce udělat. Ten trouba jedi chce stejně nenápadně opustit Mandalore.
          Rozeběhla jsem se na opačnou stranu k druhému výtahu. Sjela jsem rovnou do přízemí. Půjčila si spídr a rozjela se do hangáru. Tam jsem se schovala a čekala. Ani né moc dlouho.
          Z tunelu po mé pravici vyrazil spídr. Zastavil se před velkou lodí. Za ním, už byli mandaloriané a spustili palbu. Prchající dvojce se rozeběhla k lodi. Za pár okamžiků spustili obrannou palbu.
          Vyrazila jsem co nejrychleji k nim a pomocí síly se jim vyhoupla na střechu. Všimla jsem si, že na místo konečně dorazil i můj mistr se Savagem. Tss chlapi. Všechno jim trvá moc dlouho.
           Loď začala startovat. Rozeběhla jsem se k tryskám a u toho aktivovala svůj světelný meč. Zámířila jsem a hodila jej. Meč narazil do trysek a ty se poškodili.
           Letoun se okamžitě začal řítit k zemi. Dostala jsem se nad plošinu, ze které se dvojce snažila utéct. Skočila jsem mezi ně a překvapeného Obi-wana zkopla dolů. Pak jsem uchopila vzpouzející se Satine kolem pasu a seskočila s ní z právě vybuchující lodi.
           Přistála jsem na zem. Přímo před přicházejícího Maula a jeho skupinu.
           Předala jsem Satine Savageovi a otočila se k mistrovi.
           ,, Co vás zdrželo?” Popíchla jsem jej.
           Neodpověděl. Oči upíral na Obi-wana, který zrovna aktivoval svůj meč. Použil sílu a přitáhl si ho k sobě.
           ,, Setkáváme se znovu, Kenobi. Vítej v mém světě.” Řekl medovým hlasem a předhodil ho svým mužům.
           ,, Vemte ho do paláce.” Rozkázal a rozešel se tam kam řekl. Všichni jsme jej následovali.

           V paláci se můj mistr usadil na trůn a my se Savagem stanuli opět po jeho boku.
           Vojáci přinutili Kenobiho, aby si kleknul.
           ,, Můžeš mě zabít. Ale nedokážeš mě zničit. Silní, dokáží vzdorovat temné straně. Jen slaboch ji přijme!”Zavrčel a naštvaně propaloval mého mistra pohledem.
           Ten se ušklíbl.
           ,, Je mnohem silnější, než si myslíš.” Odvětil
           Kenobi se pokusil vytrhnout.
           ,, Byl jsem v tvé vesnici, vím odkud jsi. A vím, že rozhodnutí připojit se k temné straně nebylo tvé!”
          Mistr byl očividně zahnán do kouta. Přišla jsem k jediovi a namířila mu svůj meč do tváře.
           ,, Sklapni! Jak se opovažuješ mluvit o mém mistrovi, jako bys věděl co prožil! Za svou drzost zaplatíš!” Řekla jsem naštvaně.
           Obi-wan si mne prohlédl.
           ,, Tak ty máš dva učedníky? Jak tebe přinutil se přidat k temné straně?” Zeptal se.
           Teď vřel vztek i ve mně.
           ,, Nepřinutil. Šla jsem dobrovolně.” Řekla jsem.
           Obi-wan byl očividně překvapen.
           ,, Nikdy jsem tě nechtěl zabít Kenobi, ale chci, aby sdílel mou bolest.” Vzal si slovo opět Maul a vyslal Satine směrem ke mně.
           Celou tu dobu jsem se Kenobimu dívala do očí. A jen co jsem ucítila Satine, za mými zády, jsem bodla mečem vzad. Satine zalapala po dechu. Meč jsem vytáhla a nechala ji spadnout Kenobimu do náruče.
          Můj mistr se zatím vrátil zpět na trůn a Kenobiho bolest sledoval s krutým úsměvem na rtech...