Star Wars Story

XII. Sith vs Jedi

        Kenobi zvedl pohled od nehybné tváře své milované a zabodl jej do Maula.
        ,, Za tohle zaplatíš.” Zašeptal téměř neslyšně.
        Mistr se usmál.
        ,, O tom pochybuji Kenobi. Koneckonců jsi beze zbraně a zcela určitě se odtud nedostaneš.”
         V jediném nestřeženém okamžiku, se Jediovi v ruce objevil jeho meč. Probodla jsem pohoršeným pohledem Savage, který jej měl před tím u sebe.
         Obi-wan namířil modrou čepel na můj krk, jako jsem to předtím udělala já.
          ,, Co bys řekl tomu, kdybych ti zabil udčednici?” Zeptal se. V jeho hlase nebylo, ani stopy po bolesti, kterou musel cítit.
          Podívala jsem se mu do očí.
          ,, O co se snažíš? Vyprovokovat mého mistra, tím, že mu budeš vyhrožovat? Nechtěj mě rozesmát mistře Jedii.” Ušklíbla jsem se.
          Pak jsem rychle vyskočila do vzduchu. Tam jsem udělala kotrmelec a ladně přistála za ním. U toho jsem rudou čepelí zaútočila na jeho odkrytá záda. Jedi se, ale stihl vzpamatovat, z mého úniku a naše meče se střetly.
          Oba jsme se nyní navzájem měřili a odhadovali schopnosti toho druhého.
           Zaútočila jsem jako první. Vedla jsem sek shora, ale v poslední chvíli jej změnila, takže dopadl šikmo. Ale ipřes to jej Obi-wan stihl vyblokovat. Začala jsem do něj sekat hlava nehlava a stále zrychlovala pohyby. Jedi mé útoky jen vykrýval a pomalu ustupoval. Následně použil sílu a odhodil mě vzad. Tak získal čas trochu vydechnout.
            Nyní jsme oba stáli na opačném konci místnosti. Rozeběhla jsem se, připravena tuto šarádu ukončit.    
            Zaútočila jsem ze vzduchu a plnou vahou jsem se jej snažila přetlačit. Chvíli jsme si vyměňovali rány, ale doplatila jsem na svou zbrklost.
            Jelikož mě soboj s ním, už začínal nudit, polevila jsem v ostražitosti. Sice jsem pořád útočila, ale neuvědomila jsem si, že mu tím lezu přímo do pasti. Pak přišel zlomový okamžik. Vedla jsem útok shora na jeho hlavu. Stihl jej vyblokovat a vyrazil mi meč z ruky. Uskočila jsem vzad, protože okamžitě přišel protiútok. Nestihla jsem se, ale vyhnout úpně a Kenobiho meč na mě zanechal šrám. Černá jizva se mi táhla od krku, až po dolní ret. Naštěstí to bylo jen povrchové zranění. Být blíž, už bych neměla hlavu.
             Kenobi náhle odletěl vzad a narazil do stěny. Otočila jsem se. Oba bratři byli na nohou, ruce zvednuté a rozhořčený pohled upnutý na Kenobiho. Po chvíli si jej Maul přisunul blíže k sobě. Něco mu tím svým pološíleným hlasem zašeptal a pak jen předhodil Savageovi. Ten jej dovedl pryč z místnosti.
            Maul, přišel, až ke mně. Chvíli si prohlížel mou jizvu a jemně ji přejížděl prsty. Nachvíli to i vypadalo, že mu na mě dokonce záleží.
            Po tom, jakoby si uvědomil co dělá a odtáhl se.
            ,, Jsi v pořádku. Ale ta jizva ti zůstane napořád. V tom souboji si celkem i uspěla Shadow. Jen příště nech boj s Kenobim na mě.” Řekl s letmým úsměvem.
             ,, Jak si přejete mistře.” Usmála jsem se...
 

*******                     
Takže, moc se omlouvám, že dlouho nevyšla kapitolka u Starwars. Já jsem zapomněla. Ano, zapomněla jsem ji  vydat. A moc se omlouvám. Jinak doufám, že se vám příběh bude i nadále líbit. A chtěla bych se vás zeptat, jestli nemáte nápad, na pokračování, jelikož mě, už celkem dochází. Jinak vám děkuji za podporu a zatím se mějte.
Vaše Lokison.