3. Kapitola

587 20 0
                                    

Nepříjemně se ošiju a raději se opět podívám ven z okénka auta.
Docela mě překvapilo, když se Harry zbavil černého range roveru, a kdo ví jak, si sehnal toto nové auto. Hádám ale, že Harry má okolo sebe spoustu lidí, kteří mu jdou na ruku, a jsou ochotni mu s čímkoli pomoct, když si řekne.

Rovněž černé a přestože je mi značka povědomá, na název si nevzpomenu.
Autem se rozléhá hlasitá hudba, za což jsem ráda, neboť nebudu muset s Harrym mluvit, a zároveň tady není trapné a nepříjemné ticho.

Po neproježděné cestě, kterou jsme sem jeli, když mě Harry unesl, se dostaneme na silnici, která nás konečně zavede na hlavní silnici.
Že by konečně civilizace? Mohl by mi někdo pomoct? Asi těžko, když má Harry u sebe neustále zbraň.

Harry drží pohled na vozovce, a vesele ignoruje veškeré silniční zákony. Jestli umřu v autě, určitě to bude ta z lepších variant, které se mi s Harrym naskytují.
Všímám si, že projíždíme oblastí Powys, takže vážně jsme ve Walesu.

Černé šaty mi po stehnech kloužou čím dál tím výš a já z toho začínám být vážně nervózní, neboť jakmile se jakkoliv pohnu abych si šaty stáhla níž, Harry se po mně okamžitě střelí pohledem, jako by měl podezření, že něco vyvádím. Nevím, zda mi otevření dveří a a výstup za jízdy připadá jako čiré šílenství, nebo jako jedna z možných cest od Harryho.

Před námi je velká cedule vítající nás v Breconu.
Tohle město není nijak velké a v podstatě i výjimečné.
Silnice tu je sice udržovaná, ale i přes to nic moc.

Najednou, bez toho aby Harry zpomalil, nebo hodil blinkr, zatočí doleva do tmavé ulice.
Jednou jsme s našima Brectonem projížděli, ale pouze po hlavní silnici k hranicím. Pevně se chytím a zaryju se hlouběji do sedačky, abych Harryho nečekaný manévr ustála.

Nikdy by mě nenapadlo, že toto nudné město bude mít tak nehezké ulice.
Jsou zde bary a osvětlená je pouze místy.
Začínám mít strach, o jakém klubu to Harry mluvil.
Že se mi toto místo nelíbí zjistím, když kousek před námi zahlédnu stát a opírat se o zeď dosti spoře oděnou dámu, působící dojmem prostitutky. Taky že to je prostitutka.

Když si Harry všimne, jak kriticky na tu ženskou koukám, uchechtne se.
,,Šlapky jsou tady na každým rohu," okomentuje hravě a opět se přesune pohledem na silnici.

,,Tohle je strašné místo, " zamumlám a jsem si vědoma toho, že to Harry slyšel, neboť se jen uchechtne a dál sleduje cestu.

,,Tady jsou na denním pořádku i mnohem horší věci, o to se neboj." To měl být pokus o uklidnění mé ublížené duše, nebo hloupý vtip?
Já se spíš bojím o sebe, bojím se toho, že mě Harry prodá do nějakého bordelu?Otázkou je, zda by toho byl opravdu schopný.
Nebo ten Dollhouse? Fuj.
Už jen při té představě se nervózně ošiju.

Jakmile se objevíme před jedním podnikem, Harry zajede do uličky za ním a vypne motor.

Chvíli mlčí a hledí dopředu před sebe.
Hned na to, se na mě otočí a já nasucho polknu, při pohledu do jeho tmavých očí.

,,Ujasníme si pravidla, puso," začne a já zkřivím obočí nad tím oslovením.
,,Jestli se o něco pokusíš, tak budu zlej.. A to nechceš, že? " Nadzvedne obočí, a je mi jasné, že nejspíše čeká odpověď.

Sklopím pohled ke svým rukám, jež mám složené v klíně a mlčím.
Tohle celé je hloupost, nepatřím sem.. Tohle oblečení není nic pro mě.. Harry není nic pro mě.

Najednou se Harryho ruka vymrští do vzduchu a já čekám, že mě uhodí.
Jakmile ale jeho studená dlaň dopadne na mé odhalené stehno, jen kousek pod lemem šatů, dojde mi, že facka by byla vítanější varianta.

RUDE |H.S|Kde žijí příběhy. Začni objevovat