Minulost mě opět dostihla.

Comeback

"Comeback!" vyhrkl Gerard nadšením.

Čtyři páry očí se na něj svalily v nádechu nepochopení a zmatení, včetně těch mých. Ono slovo, které v mžiku oka ztratilo svůj význam, respektive nikdo mu neporozuměl, naplnilo celou místnost aurou hustší, než Rayovi vlasy.

Cože to vypustil ten maniak z úst?

Gerard, který stále bez změny postoje tikal očima mezi jednotlivými ex členy skupiny, překvapivě neztrácel entuziasmus. Byl jako v rauši. Doslova. Bylo na něm vidět že nemálo pozřel.

Od doby, co se zjevil kolem desáté večer u mých dveří a skoro mě znásilnil, uběhl měsíc. A on během toho stihl čtyřikrát vystřídat barvu vlasů, kompletně sekl s komiksy (tím myšleno, že se zprostil jakýkolich vazeb vůči scénáristům, netflixu a jeho adaptace Umbrella Academy, dokonce i vůči Gabrielovi Bá..) a na posledních čtrnáct dní se uzavřel na půdě. Chudák Lindsey nevěděla co má dělat, na nic neodpovídal, nereagoval, nejedl.. Bandit probrečela několik nocí a nevěděla která bije. Ne, že by tyhle samotářské výlevy nebyly u Gerarda normální, ale rozhodně netrvaly déle než dva dny.

Krátce řečeno, završil to údajně včerejším patosem který se jevil laikovi asi tak, že rozkopl dveře se slovy "FÉNIX VSTAL Z POPELA!!", načež se rozběhl do zkušebny, kterou si najal pro svojí sólovou desku a tam chrápal až do dneška.

A teď tu stojí jako maniak s otevřeným expresionistickým výrazem Muncha na tváři, o nejméně dvacet kilo lehčí až na něm to tričko plné děr skoro visí. Doladil to nechutně ošuntělým sakem z éry Revenge, jehož vůni by mu záviděl málokterý skunk.

"Eeh, Gerarde myslím, že budu mluvit za všechny když.. Jako upřímně, já vůbec -"
"Zklapni Franku." bez sebemenšího projevu zájmu směrem ke mě křikl, ale nezavadil o mě ani pohledem.
"Ne, Frank má pravdu Gerarde, o čem to mluvíš? Zavolal jsi nás pod záminkou, že ti je psychicky špatně a potřebuješ pomoc. Tohleto nechápu.." Rayovi lokny jakoby pod tíhou toho všeho zplyhly.
"Gee,.. My víme že na tom opravdu nejsi momentálně dobře.. Budeme tu vždy pro tebe. Ale proč se upínáš tak vehementně na minulost? Proč by jsi chtěl to období při němž jsi si prošel tolika sračkama vracet?",hodil po něm prosebným pohledem Mikey.
"..Nestačilo ti to..? ", zašeptal.
" Pánové, já to vidím následovně, " rozmáchl rukama a ignoroval bratrovu poznámku.
" Smashing dýně se taky vrátili. Já to pro svou kapelu chci taky!"
" Jestli můžu něco pronýst.. "
" Nevím Franku, na tobě nezáleží. "
"Hehe to bych se divil," sykl Ray směrem k Mikeymu.

Ve Frankovi to pomalu ale jistě začínalo vřít.
"Tak na mě nezáleží?!" zopakoval, možná až moc hlasitě, "před měsícem to teda vypadalo trochu jinak, nemyslíš? Co jsi to za kamaráda, copak jsi zapomněl, jak bych pro tebe položil život? Nezasloužím si snad trochu respektu, za to, co jsem s tebou prožil a bojoval bok po boku proti tý tvý pochroumaný hlavě?" skoro vyskočil z židle, čímž narušil potencionální kroužek.

"Tak já ti něco povím, Gerarde. Ty teď půjdeš domů, za svou ženou, za dcerou, omluvíš se jim, že si o tebe zase musely dělat starosti, zbavíš se tohohle nechutnýho saka, který prolezlo každým newjerseyským kanálem a nevěstincem, obnovíš pouta s Netflixem a hlavně se zřekneš celý týhle bizarní vidiny o comebacku, protože na stagei já s tebou nevydržím ani minutu bez toho aniž bych k tobě necítil to co před třinácti lety!! "

Trvalo mi snad minutu, než jsem zjistil, v jaké pozici jsem se ocitl. Co jsem to vypustil z úst. A jak se zklamal sám v sobě za to, že jsem porušil svou přísahu, nikdy se nezmiňovat o mých pocitech vůči němu.

Gerard u zdi, v polokleku, vyděšený přívalem slov z mé strany. Já nad ním, dvacet centimetrů od něj vzdálený, přerývaný dech a neskutečně zrudlej. Můj postoj a gesta vyjadřovala asi něco mezi milostným vyznáním a chutí ho tak praštit, že se neprobere.

"Kurva.." hlesl jsem a vystřelil ze zkušebny.

Nikdo se po mě ani neohlédl. A vlastně jsem to ani nečekal.