,,Jisoo! Vstávej! Přece nechceš abychom přišli první den pozdě!"
Bože já toho Jimina zabiju. Jak se opovažuje mě budit.
,,Už jdu kryple" zakřičela jsem na něj.
No co, první den školy. Co se může tak pokazit huh? Budu doufat že nic a že dnešek bude jako procházka růžovým sadem.
Teta nás odvezla do školy, protože rodiče nemáme, bydlíme sami s jediný kdo na nás dohlíží a stará se o nás je naše teta Mopol. Divný jméno že? Zní jako mop a Monopoli zároveň.
Jo a taky jsem zapomněla zmínit že jsme s Jiminem dvojčata. Všichni říkají že jsme si mega podobní ale mě to moc nepřijde.
,,Tak ahoj teto" řekli jsme s Jiminem zároveň když jsme vystupovali z auta. Pak nás následovala cesta do školy.
Hned jak jsem vstoupila do třídy tak jsem hledala dvě volná místa vedle sebe. S mým štěstím tu byla dvě volná místa ale ne vedle sebe.
Jsem tu jen chvíli a vypadá to že mám nepřítele. Kluk vedle kterého bylo poslední volné místo se na mě díval tak strašně bez citů až to nahánělo husí kůži. ve třídě bylo jen 6 holek které seděli spolu a 13 kluků s mým bratrem.
Takže mi nezbývá nic jiného než se posadit vedle kluka který se tváří velmi chladné a nevypadá na dobrého společníka. Doufám že můj první dojem klame.
Závidím mému bratru který si sedl vedle kluka který vypadal velmi mile a přátelsky.
,,Jsem Taehyung"
Paní. Teď mi fakt projela husina celím dělem. Tak hluboký hlas jsem ještě neslyšela.
,,Ehm... Já Ji Jisoo"
Proč koktám sakra ?,,Ji Jisoo?"
,,Ehm né,.. promiň jen Jisoo" Ji Jisoo? Existuje vůbec takové jméno? No když existuje Mopol tak asi všechno.
,,Aha" Tak tohle mě bude pronásledovat ve snech. Jak to může říkat tak chladně a bez citů a ještě s tak hlubokým hlasem.
Jaký to krásný první školní den.
Potom už nám jen dali rozvrh, skříňky a takový ty blbosti co se dělají první dny. Taky nám řekli že za tři dny se jede na adapťák. Pak už nás pustili domů.
Už jsem sházela schody a chtěla čekat na Jimina ale to by nebyl první den školy aby se něco nestalo. Jedna holka z mojí třídy si mě odchytila a doslova na mě začala řvát.
,, Jestli se k Taemu jenom přiblížíš tak si mě nepřej holka." Okey to jsem upřímně nečekála. Asi nějaká jeho fakt žárlivá přítelkyně. Fakt vtipný ale bylo že byla o hlavu menší a vypadala spíš jako rozzlobený mravenec než nějaká gorila.
Jen jsem se uchechtla a to hned ztratila sebevědomí.
,,Posliš, tvé přání nemohu splnit, protože očividně vedle Taehyunga sedím a nehodlám se učit na zemi. Takže si zabal svoje saky paky a jdi odemě pryč."
Paní. Nevěděla jsem že i já umím být mrazák jako on. Měli jste ji vidět. Ona zakňučela a odběhla. Zase jsem se musela uchechtnout. S takovou nánou bych se fakt bavit nechtěla. No co ještě jich zbývá pět.
,,Teda. Ty se nezdáš holka." Hleděl na mě Jimin. Už zase jsem se musela uchechtnout. Fascinoval mě totiž bráchuv obličej. Jeho pusa byla zformovaná do tvaru ,,O".
Až teď jsem si všimla že nebyl sám. Vedle něj byl ten kluk vedle kterého seděl a za ním byl Taehyung který na mě ZASE čuměl. Bože. Doufám že mě neslyšel i on.
,,Jdeme." Zeptala jsem se ho
On jen kyvnul na souhlas, přešel ke mě a dal mi ruku kolem ramen. Možná si říkáte jestli jsme vážně sourozenci ale my se spíš bereme jako nejlepší kamarádi.
Ještě jsem se otočila. Bože. Taehyung ne tvářil jako vždy ale jeho oči se změnili. Šlehali z nich plameny.... Žárlivosti? Cože? To je blbost. Heh, jsem paranoidní.
Povzdechla jsem si. ,,Máš štěstí Chim chime"
,,Pročpak?"
Vždycky jsem mu záviděla že si uměl najít přátelé kdekoliv. Já ne. Ano, měla jsem pár přátel ale se všema mě seznámil Chim Chim neboli Jimin.
,,Jsi tu první den a už máš přátele... A já tu mám spíš dva nepřátele."
,,Dva?" Řekl udiveně.
,,Ehm. Tu holku kterou jsi vyděl před školou a Taehyung."
,,Jde z něj strach co?" Zdrejmě se hodně bavil. Protože to řekl polo smíchem.
,,Ale určitě to není tvůj úhlavní nepřítel." Zasmál se. ,,je takový na všechny." Tímhle mě uklidnil. Už jsem se i usmívala.
,,A kolik už jich máš." Zajímala jsem se. Myslela jsem tím kolik má přátel.
,,Tehyunga, Hoseoka to je ten se kterým sedím a ještě Yoongiho."
,,Aha" já mu fakt závidím. Pro něho je najít si kámoše jako lusknutí prstu.
Když jsme došli domu Mopol na nás čekala s teplým obědem. Ptala se jak šel první den, pak nám vyplnila papíry na adapťák.
Ou, hellou.
Omlouvám se za chyby 💜
Doufám že mě podpoříte 💜

ČTEŠ
Všechno to začalo kvůli škole /Kim Taehyung/
FanfictionPříběh se píše o sestře Park Jimina. Jménem Park Jisoo. V jejím životě se toho nestalo moc dobrého ale důvod proč měla důvod být pozitivní byl Jimin a Mopol. Však když nastoupila na střední školu její život se rázem obrátil vzhůru nohama. Kdo je Mo...