Vaření né jen to ne. ,,dobrý, aspoň jednu holku máme v týmu." Řekl nadšeně Jungkook.
,,To nedopadne dobře." Řekla jsem já, Jin a Taehyung zároveň. Oni aspoň věděli že neumím vařit. Teda věděl to spíš Jin a Taehyung jen věděl že neumím krájet cibuli.
,,Proč?" Zeptal se nechápavě Jungkook. ,,Když jsem dělala palačinky, málem nám shořel dům a když jsem krájela cibuli, musela jsem jít na šití s prstem a to nepřeháním" Objasnila jsem mu a ukázala na svůj prst.
Teď se jeho nadšený obličej zformoval do ustrašeného obličeje.
Vlastně, až teď jsem si uvědomila že se Taehyung chová míň a míň chladně. Na začátku byl úplná kostka ledu a teď se se mnou začal trochu bavit.
,,Přejdeme do cvičné kuchyňky. Hned jak tam přijdeme můžete začít vařit. Nebudeme to nijak hodnotit. Jen si uvaříte večeři samy pro sebe a jestli se někdo nepřipojí do vaření a bude jen přihlížet nebude mít večeři." Řekla učitelka a přešli jsme teda to tě kuchyňky.
Šli jsme do nějakého kouta. ,,tak co uděláme?" Zeptal se Boomin. Já jsem na nic nečekala a porozhlédl a se po místnosti. Nikde jsem neviděla minimax a tak jsem vzala hrnec a napustila ho vodou. Kdyby něco však mě znáte.
,,Co to děláš Jis? My budeme dělat těstoviny nebo brambory?" Zeptal se Jungkook. ,,Já jen jestli tu něco podpálím tak ať mám něco po ruce." Řekla jsem.
,,Tak si uděláme hamburgry!" Vykřikl Jin. Všichni souhlasili. Mezitím co se všichni snažili vařit já chodila pro ingredience. Vzala jsem housky, rajčata, cibuli, tatarku, majonézu, kečup, maso, slaninu, salát, zelí,... No co, každý má svoje chutě.
Všechno jsem to pobrala a odnesla na pult. Jin začal připravovat maso a kluci krájeli. Nezbývá mi nic jiného než osmažit slaninu.
Ze strachem jsem vzala pánvičku. Dala na ni olej a postupně pokládala slaninu. ,,Neboj, hlídám tě." Ujistil mě Jin. Jen jsem kývla.
Když už se zdálo že ta slanina je hotová. Začala jsem ji postupně vytahovat. Když mi zbývali asi poslední čtyři kousky začali se pálit až jeden z nich vzplál.
Zapištěla jsem a všichni z mojí skupiny se na mě otočili a začali panikařit. Hodně jsem se opalila, snad až do masa. Teď už jsem vzala můj připravený hrnec a polila jsem s tím pánvičku.
,,Aaa! To bolí!" Naříkala jsem. Mám pocit že i nějaká slza ukápla.
Taehyung neváhal a ihned mě vzal za učitelkou, která mě vzala na ošetřovnu. Divím se že to byl zrovna Taehyung. Od něho bych to nečekala.
,,Propána, co si dělala?'' zeptal se mě doktor. ,,Smažila slaninu." Řekla jsem. Něčím mi to namazal a obvázal mi levou ruku. Takže ne jen že jsem měla obvázaný jeden prst na levé ruce ale teď jsem měla rovnou obvázanou celou ruku.
,,Děkuju." Řekla jsem když byl hotov. ,,nemáte zač ale budu chtít aby jsi přišla za dva dny na kontrolu. Do té doby to nesundavej." Jen jsem kývla a odešla zpátky do kuchyně.
Když mě Jimin uviděl udělal vystrašený obličej. Chudák, pak mu to vysvětlím. Teď jsem se vydala k mému týmu.
,,Bože můj, ty jsi pako" zasmál se Jin a obejmul mě. Viděla jsem že slanina se nikdo nedotknul tak jsem vytáhla novou pánvičku a chtěla osmažit poslednich pár kousků. Jin mě nenechal. Začal to dělat místo mě. ,,Prosím, nechci jen přihlížet." Řekla jsem smutně. ,,Budeš muset" smál se.
,,S čím to jíte? Kečup nebo omáčka?" Zeptala jsem se. ,,omáčka." Řekli všichni. Takže jsem vzala kečup a odnesla ho tam s kama jsem ho vzala.
ČTEŠ
Všechno to začalo kvůli škole /Kim Taehyung/
FanfictionPříběh se píše o sestře Park Jimina. Jménem Park Jisoo. V jejím životě se toho nestalo moc dobrého ale důvod proč měla důvod být pozitivní byl Jimin a Mopol. Však když nastoupila na střední školu její život se rázem obrátil vzhůru nohama. Kdo je Mo...