Všechno to začalo kvůli škole /Kim Taehyung/

III

Jin mě doprovodil ke skříňce a řekl že bude stát u dveří až půjdu ze školy.  Chtěl totiž vědět jestli se Choi ukáže.

Jen jsem periferním viděním zahlédla že se blíží ke mně a tak jsem se vydala pryč ze školy. Nechtěla jsem totiž aby naši hádku sledovala celá škola.

,,Ale ale, kdo pak tu je? Malá Jisoo" dalo mi zabrat aby jsem nevybuchla smíchy.

,,Malá? Nejsi náhodou TY, ta malá?" Zasmál jsem se. Nevěděla co na to má říct a tak rychle změnila téma.

,,Tak hele. Nevím co ti dnes Tae řekl že si se tomu musela celých šest hodin smát ale varuju tě. Nech ho na pokoji." Už zase jsem měla na krajíčků abych nevybuchla.

,,Tak za prvé jediné co mi ten tvůj Tae řekl je ať držím hubu. Celou dobu jsem se vlastně smála tobě." Ach bože. Mě to tak baví se s ní hádat.

,,Mně? Ty ses smála mně? Co na mě jako bylo vtipného!?" A už jsem zase měla na krajíčků. Udělala jsem poker face 

,,Tvůj ksicht." A s těmito slovy jsem se otočila na Jina. Ten se tam popadal za břicho stejně jako další tři studenti a dokonce i Jimin s Hoseokem.  K mému štěstí to všechno poslouchal i Taehyung.

Přišel ke mě Jin a plácl si se mnou.

,,Tak to si zandala. Líp bych to neřekl." Zasmál se.

,,Jis, jdeme?" Zavolal na mě Chim Chim.  Rozloučila jsem se s Jinem a šla domů.

,,Máš kámoše co?" Zajímal se Chim Chim.

,,Jooooo! Konečně! A to i bez tebe. Nemyslím to nijak špatně ale chápeš to? Já Park Jisoo se skamarádila s Kim Seojinem" upřímně jsem asi nejšťastnější člověk na světě. 

,,Počkej. To byl Kim Seokjin?" Díval se na mě s udiveným výrazem.

,,Uhm.. a co má být? Znáš ho?"

,,Jeho Matka je snad nejslavnější kuchařka na světě!" Paní. Tak proto ráno říkal že palačinky jsou nejlehčí jídlo na světě. 

,,Paní. To jsem nevěděla" zašla jsem.

,,S kým budeš na pokoji?" Zajímal se. Přece jenom už jen zítřek a jedeme.

Chvilku jsem mlčela a přemýšlela co mu řeknu. ,,No vlastně nevím. Jin říkal že budu prý minimálně se třema klukama.  Protože pokoje jsou po šesti a já jsem ta sedmá holka." Povzdychla jsem.

,,A ty?" Snažila jsem se být aspoň trochu povzbudivá.

,,No vlastně nevím ale domlouval jsem se s Hoseokem a Yoongim

,,Aha, musím se už začít balit až přijdu domů."

,,souhlasím, aspoň mi pomůžeš Jis." Jen jsem kývla.
  
                                ***

,,Jedeme tam na tři týdny. Takže 21 triček, čtyři kalhoty, troje kraťasy, pyžamo ... bla bla bla" říkala jsem si sama pro sebe a ne, nepřeháním. Bych chtěla vidět ty nány. Ty budou mít tři kufry.

Přešla jsem do kuchyně a pokračovala. ,,Jablka, pár sladkosti, čokoládu na nervy, peníze, kapesní nožík,.."

Byla jsem přerušena mým bratrem.

,,Kapesní nožík? Vážně?"

,,Co víš? Budu na pokoji s klukama. Radši budu mít u sebe kapesní nožík než se nechat zabit. Hmm, že bych si vzala i jed? Radši ne. To bude moc nápadné." Přemýšlela jsem nahlas.

,,Ty seš šílenec." Zasmál se.

,,Nesmím zapomenout na make-up." Nemaluju se moc. Jen zakryju pár nedokonalostí, řasenku, linky a hotovo.

Do batohu si dám nabíječku, sluchatka a skycak s pouzdrem.

                                ***

Ráno bylo celkem vtipné. Načapali jsme se navzájem při tajné misi probudit toho druhého. Moc se to nepovedlo.

,,Jdu dělat vajíčka." Oznámila jsem Chim chimovi a odcházela do kuchyně.

,,Ne!" Zařval přes celý barák až jsem jedno vajíčko pustila na zem.

,,Hups" zasmála jsem se

,,Hlavně TY už nic nevař, nesmaž ani nepeč prosím." Povzdechla jsem si a se smutným výrazem jsem se posadila za pult a sledovala Chima jak nám dělá snídani. Řeknu vám, dívat se a nic nedělat je hrozné.

Takže jsem se zvedla a šla aspoň nakrájet cibuli.

,,Aaaaa!" Řízla jsem se a celkem hluboko. ,,kurwa to boliiiiii!!"

,,Pane bože Jisoo! Řekl jsem aby si nic nedělala! Vzal mi mou ruku a strčil ji pod studenou vodu. Chuť na jídlo mě přešla a asi nejsem jediná. 

Jimin mi to vydezinfikoval a obvázal. Potom nás Mopol odvezla do školy.

Když jsme vystoupili, moje rána neskutečně začala štípat a bolet. Takže jsem neskutečně nadávala a kňučela.
Teď jsem jen viděla Jina který nás pozoruje.

,,Řekl jsem ti ať nic neděláš a ty si stejnak tu cibuli musela nakrájet." Sklonila jsem hlavu. ,,promiň."

,,Příště mě poslechni." A odešel.

Šla jsem tedy ke své skříňce. ,,Tak ty nejen že neumíš dělat palačinky ale dokonce ani krájet cibuli." Zasmál se Jin.

,,Když já za to nemůžu" sklonila jsem hlavu. 

,,Neboj, jestli nám to v příštích třech týdnech dovolí. Vezmu tě do kuchyně a dostaneš lekci od samotného přeborníka." Musela jsem se usmál. ,,Děkuju"

,,A teď si pospěš Jis. Za chvilku zvoní."
  
                                ***

Tentokrát si Choi svoje pohledy odpustila. Asi ve třetí hodině mě prst začal nehorázně bolet a štípat a všechno možné.  Takže jsem s tou rukou začala mávat jako naprostý debil.

,,Co děláš? Hraješ si na ptáčka?" Řekl pobaveně Taehyung. Tohle je vlastně poprvé co na něm vidím něco jiného než mrazák. On se dokonce smál. Byl roztomilý. Ehm... Co? Vážně? Roztomilý? Hrabe mi? 

,,Ne, já jen, aa... Bolí to." A ukázala na můj prst. 

,,Co si dělala? Krála mrkev?" On si myslí že je to vtipné ale ono to fakt bolí.

,,Né.... Cibuli." Musela jsem z něj odvrátit pohled. Nechtěla jsem totiž vidět ten jeho pobavený výraz. Jenomže on ho neměl ,,ou" vypadlo z něj.

Dneska mě ani neodchytila Choi. Divím se. No každopádně jsem se rozhodla jít na úrazovku protože to fakt bolelo.

Stalo se to čeho jsem se asi nejvíc bála. Šití. To bolelo jak kráva. Naštěstí tam nemám takové ty stehy které se musí jít vytahovat ale takové ty co by měli samy vypadnout.

Když  jsem se dostala domu teta i Jimin panikařili. Ptali se kde jsem byla. Až potom jsem si uvědomila že jsem jim to neřekla.

,,Na úrazovce. Omlouvám se že jsem vám to neřekla ale ona mě hodně bolela ruka tak jsem tam radši zašla a mám teď v prstu stehy. Prý jsem udělala dobře, že jsem tam přišla. Stačil by den a mohla bych do toho chytit nějakou infekci. Dostala jsem mastičku kterou si mám ten prst každé ráno a večer mastit.

,,Propána co jsi dělala Jisoo" ptala se teta.  Já zapomněla že ona to neví.

,,Krála cibuli této" řekl za mě Jimin.

Teď už zbývá jen noc a jede se na adapťák.

Ou, hellou
Omlouvám se za chyby 💜