Všechno to začalo kvůli škole /Kim Taehyung/

VIII

,,Co ti udělal!? Já toho parchanta zabiju! Kde je!?" Řekl odhodlaně a chtěl někam vyběhnout. 

,,Stůj. Je někde s učitelkama. Naštěstí mi nic neudělal ale velké díky patří Taehyungovi, kdyby se neobjevil tak by mi určitě něco udělal. Myslím že jsem ale já udělala jemu víc než on mě."řekla jsem mezi slzama.

,,Co? Co jsi mu udělala?" Zajímal se.

,,Řízla jsem ho." Znova mě obejmul.

,,Ehm ehm. Nechci rušit." Odkašlala si učitelka. ,,Dneska máte celý den volno vzhledem co se tady stalo. Musíme to řešit takže to prosím oznamte spolubydlícím." Jen jsme s Jiminem kývli a rozloučili jsme se.

Vešla jsem do pokoje. ,,Celý den máme volno." Řekla jsem. Lehla jsem si na postel s hlavu tábořila do polštáře.

Pět minut jsem ležela když někdo vešel do pokoje. Asi Taehyung. Mýlila jsem se. Neuvědomila jsem si totiž že Taehyung už tady byl.

,,Tak zády si!" Zařvala na mě Choi. Teď jsem na ni vubec neměla náladu. Ani jsem neměla náladu ji odvézt do místnosti kde nikdo není, takže jsem vyletěla z postele, přiběhla k ní, a chytila ji za tričko.

,,Nevím co po mě chceš ale říkám ti že zrovna teď na tebe nemám náladu! Navíc tě nikdo nepozval dovnitř! Říkám ti jdi do prdele!" Zařvala jsem na ni. Asi pět sekund se na mě dívala. Nic neřekla a vyběhla z pokoje.

Kluci mě pozorovali. Nejspíš si zase říkali že by mě nechtěli naštvat. Tentokrát jsem zamkla dveře a vrátila se do postele. 

                               ***

,,Taehyungu! Tobě se líbí! Takhle si se nikdy nechoval. Vždycky jsi byl jen kus ledu a teď?" Musela jsem usnout protože mě probudil Jinuv hlas. ,,Ticho, nebo ji probudíš." Ozval se Taehyung.

Kdo se mu líbí? Proč mi to vadí? Proč mě to vůbec zajímá? Rozhodla jsem se že budu dělat že spím. Chtěla jsem vědět víc. 

,,Brácho už si to přiznej. Nejsem slepej aby jsem přehlédl ty pohledy na ni." Provokoval ho Jungkook. ,,nelíbí se mi. Nechte mě už bejt. Navíc.."

Dobře, už bylo na čase se jakože probudit. Takže jsem se z boku otočila na břicho. Zabořila jsem svůj obličej do polštáře a hluboce se nadechla. Všichni zmlkli a já na sobě cítila jejich pohledy.

Posadila jsem se a prozřela si oči. Podívala jsem se na hodiny a bylo půl jedné. Což znamená že jsem spala přibližně tři hodiny. 

Nic jsem neřekla. Vzala jsem si sluchátka a pustila si písničky.  Při tom jsem vzala svůj skicák. Kreslila jsem oběšeného kluka s pytlem na hlavě. Když jsem měla hotovo tak jsem ještě vedle toho nakreslila Boominuv obličej a dala šipku k tomu oběšencovi.  Musela jsem se pousmát protože jsem doufala že se mu to stane.

Otočila jsem na další stránku a rozhodla se nakreslit prvního člověka který mě napadne.  Nevím proč ale napadl mě Taehyung. Divný.

Asi pět minut jsem čuměla do zdi a přemysla proč mě napadlo jako první Taehyung. Nechala jsem to být.

Oba obrázky jsem dohromady kreslila tak hodinu a půl. 

Někdo zaklepal a vešel dovnitř. Kluci museli odemknou protože co si pamatuju tak jsem zamikala ,,Omlouvám se za spoždění ale v kuchyni se naskytli nějaké problémy. Oběd bude za deset minut." Zavřela dveře učitelka.  

Hmm.. asi bych se konečně mohla z pyžama převléknout do normálního oblečení.  Ze skříně jsem vytáhla světle džíny, tílko a takovou tu dlouhou mikinu bez zipu. Šla jsem do koupelny, tentokrát jsem zamkla a převlékla se, rovnou jsem se i učesala a trochu nalíčila.

Výška jsem z koupelny a podívala se kolik je hodin. Zbývaly mi tři minuty, takže jsem si mobil strčila do zadní kapsy a šla do jídelny. Na nikoho jsem nečekala. Chtěla jsem být sama navíc jsem se necítila moc dobře. 

Jako mrtvola jsem vešla do jídelny. Vzala jsem tu rýží co byla na oběd a sedla si na první volně místo co jsem uviděla.  Už jsem se chystala odnést zbytky když v tom začala mluvit učitelka. ,,Do konce dne máte volno. Večeře bude v šest." Teď už jsem vážně odnesla tác s jídlem.

Šla jsem na pokoj to by mě ale nesměl nikdo přepadnout. ,,Tak tady si!" Řekla úplně stejnou věc jako před tím. Choi. ,,co zas chceš?" Odfrkla jsem a pokračovala v cestě. ,,Kolikrát ti budu muset ještě říkat že se Taeho nemáš dotýkat, mluvit na něho a dokonce se s ním ani nesmát!" Bože a je to tu zase. Chtěla jsem to urychlit protože jsem slyšela kroky. 

,,A kolikrát ti budu já říkat že mě nezajímáš. Nezajímá mě co děláš. Takže se mi přestaň srát do života! Budu si dělat co chci a bavit se s kým chci takže mi přestaň rozkazovat!" Fakt už jsem na ni neměla náladu odstričila jsem ji na stranu.

Zahlédla jsem jak za někým běží a skáče na něho. ,,Tae!" Vykřikla. Takže to znamená že mě zase slyšel. Ach jo.

,,Fuj! Slez ze mě! Nechci mít na sobě flek od make-upu" musela jsem se nahlas zasmát. Ji pěkně setřel. Otočila jsem se na ně. Taehyung se snažil ze sebe Choi dostat.

Zalezla jsem do pokoje a dostala zpět svou kecací náladu takže jsem čekala než přijdou ostatní.

POV. Taehyung

Chudák. Jisoo asi nebyla moc ve svojí kůži. Včera na nás Jisoo vždycky čekala když jsme šli na jídlo ale teď prostě beze slova odešla.

Na obědě seděla sama a co nejrychleji s tama chtěla odejít.  Nedivím se jí. Ty pohledy ostatních nebyli moc příjemné.

                                  ***

Když jsem šel na pokoj, zase jsem zaslechl Jisoo a Choi jak se hádají. Nevím co po ní Choi furt chce ale je strašně otravná. Zaslechl jsem jen pár vět a po tom co si mě Choi všimla se proti mě rozeběhla.

Fuj. Nemám ji rád. Už od mala se ke mě moc přibližovala. Z Choi se známe od základky.

Přiběhla ke mě a začala po mě skákat, objímat a prohlížet si mě. Dělalo se mi zle jen s pohledu na ni.

,,Fuj! Slez ze mě! Nechci mít na sobě flek od Make-upu." Po tomhle jsem zaslechl Jisoo jak se zasmála. Choi se trochu urazila ale dál pokračovala v objímání mě. Musel jsem ji odstrčit.

Naštěstí už přicházeli kluci takže jsem rychle běžel na něma. ,,pomoc. Ta bestie mi chce udělat make-upový flek na tričku!" Řekl jsem a schoval se za ně. Choi se teď už úplně urazila a odešla do svého pokoje.  

,,Fuj. Budu potřebovat sprchu a nové oblečení." Pronesl jsem když jsem vcházel do pokoje.

Jisoo teď vypadala mnohem šťastnější než před chvílí. Jen s úsměvem seděla na posteli a prohlížela si nás.

Ou hellou
Omlouvám se za chyby 💜