Všechno to začalo kvůli škole /Kim Taehyung/

IX

POV. Taehyung.

Povídala si s náma o všem možném. Vlastně se spíš bavila s Jinem a Jungkookem. Vlastně jsem trochu žárlil. Nevím proč.

Když se ale Jis usmívala tak jsem se taky musel usmívat. Natáhl jsem se na postel a poslouchal jejich rozhovor.

***
POV. Jisoo
Večeře

Dobře jsem se do teď bavila. O klucích jsem se dozvěděla spousty věcí, možná jsem zjistila i něco co jsem vědět nechtěla

Nicméně jsem na jídlo vůbec neměla chuť, ani ten hlad jsem neměla.

Když jsem si vzala jídlo a hledala čtyři volná místa, můj zrak se zastavil na učitelském stolu. Seděl tam Boomin.

Musela jsem rychle uhnout pohledem. Kdybych se na to místo dívala jen o sekundu dýl, rozbrečela bych se znovu.

Přisedla jsem si teda je klukum.
Musela jsem mít vystrašený obličej. Taehyung mě totiž chytil za ruku. Musela jsem se trochu zatřást.

,,To bude dobrý. Třeba si nás nevšimne." Zašeptal. Boomin totiž procházel okolo našeho stolu.

Zastavil se. Taehyungovu ruku jsem doslova trtila. Nahnul se před moje ucho a zašeptal: ,,ještě jsme neskončili." A odešel.

Potřebovala jsem někoho obejmout. Jediný kdo byl vedle mě byl Taehyung. V tenhle moment mi to ale bylo jedno. Když jsem ho obejmula byl v šoku. Nevím proč ale v jeho blízkosti se cítím bezpečně. ,,Šššššš, nebreč prosím." Zašeptal. Proč všichni musí šeptat? Ani jsem si neuvědomila že zase zpouštím vodopád slz a mokřím Taehyungovi mikinu. ,,promiň." Řekla jsem a odtáhla se od něj.

,,Ticho! Takže zítra v 7:30 budou všichni nastoupení v tělocvičně. Poté až půjdeme na snídani. Můžete jít" řekla učitelka."

Musela jsem pryč. Už ani minutu jsem nechtěla být v téhle místnosti. Vzala jsem to jídlo, odnesla ho a nasměrovala si to rovnou do pokoje.

Rychle jsem se převlékla do pyžama než kluci přijdou. Vím bylo teprve půl sedmé ale já měla v plánu jen ležet. Takže jsem si lehla do postele  a zase se snažila něco nakreslit. 

Aaaaaaa. Proč už kreslím třetího Taehyunga. Proč!? Uvědomila jsem si asi po deseti minutách kreslení.  Začíná mi hrabat.

,,Ty už jdeš spát?" Vešli kluci do místnosti.  ,,Ne."

Sedli si do kroužků a začali si o něčem povídat. Přidala se jsem k nim. Vlastně jsem je moc nevnímala. Najednou se mi chtělo spát. Na minutu jsem usnula a moje hlava mi spadla na Taehyungovo rameno.

Cítila jsem jeho pohled na mě. Chtěla jsem se odtáhnout ale neudělala jsem to. Zajímalo mě jestli se budou bavit o mě,vím nemá se to dělat ale tohle mě prostě zajímalo.

,,Já to říkal, líbí se ti." Zasmál se Jungkook. ,,Nelíbí!" Protestoval Taehyung. To se baví o mně? Nebo ne?
,,No ták! Já vidím ten tvůj obličej když se má ní díváš, i teď si ho udělal." Cože? Já se líbím Taehyungovi? Já taková hnuska? Nic neříkal.

,,No co! Tak se na ni podívej. Tobě se taky určitě líbí." Křičel a zároveň šeptal na Jungkooka. Šok. Já a líbit se Taemu? ,,Není špatná." Odpověděl mu má to JK. Připadala jsem si divně nevím proč.  

Někdo zaklepal na dveře. Vešel a začal mluvit. ,,Takže, ou. Ona spí?" Zaslechla jsem učitelčin hlas a cítila jak Taehyung kývá hlavou nahoru a dolů. ,,No takže to co jsem chtěla říct je, že Boomin už se na tenhle pokoj nevrátí." Řekla trochu tišším hlasem.

Jak jako že už se sem nevrátí. Byla jsem ale ráda. ,,Bude mít pokoj vedle nás takže si sem přijde za chvilku zabalit." Už asi chtěla odejít protože jsem slyšela skřípání dveří když se ten zvuk zastavil. ,,jo a jestli vám to není příjemné spát spolu tak tu máte volnou postel. Boomin s váma v týmu prozatím zůstává." Řekla a teď už opravdu odešla.

,,Dobře mu tak." Řekl Jin. Chvilku si povídali a Taehyungovi zdrejmě moje hlava nijak nevadila.

Do pokoje někdo přišel. Hádám že Boomin. ,,ty už máš holku?" Zeptal se pobaveně Boomin. ,,není to moje holka" protestoval Taehyung. ,,No to určitě. Váš už chvilku pozoruju. Vím že pro ni máš slabost"

Taehyung se začal zvedat a neuvědomil si že mu pořád ležím na rameni. Začala jsem padat a čekala tvrdý náraz ale někdo mě zase chytil a opatrně položil na zem.

,,Říkal že pro ni máš slabost, kdyby ne tak ji necháš spadnout" zasmál se Boomin. Taehyung ho chtěl asi praštit ale kluci mu v tom zabránili. ,,on ti za to nestojí."

Boomin asi po deseti minutách odešel.  ,,Má pravdu." Řekl Jin. ,,máš pro ni slabost." Pokračoval. ,,Nemám" pořád protestuje. Podle mě si bude pořád stát za svým.

Asi po pěti minutách mě někdo vzal a položil na postel. Přišla chvíle alá probudila jsem se. Protřela jsem si oči zívla a posadila se. Nahodilá jsem zmatený výraz alá co se stalo.

,,Co tu dělám?" Zeptala jsem se a snažila se být co nejvíc  přesvědčivá.  ,,Usnula jsi. Potom tě Také odnesl do postele." Objasnil mi Jungkook.

Zakývala jsem hlavou jakože chápu a potom udělala další zmatený výraz.  ,,Kde má věci?" Ukázala jsem na Boominovu postel.

,,Má nový pokoj. Jestli chceš můžeš se přestěhovat na jeho postel." Řekl trochu Taehyung sklamaně? Nechtěla jsem se stěhovat. Za prvé jsem na to místo byla zvyklá a za druhé je to Boominovo místo. Ne diky.

,,To je dobrý, zůstanu tady." Po tomhle se mu trochu rozzářily oči a pak jakoby znovu posmutněl. ,,takže tam mám jít já?" Bože proč by tam měl chodit? Mu vadím nebo co? 

,,Prosímtě nikam nechoď. Zůstaň tam kde si. Jedině že by jsem ti vadila. Pak to chápu." Usmála jsem se. Taky se usmál.

Šla jsem do koupelny a udělala si hygienu. Potom už jsem šla spát. Fakt jsem byla unavená i když jsem spala před tím spala dlouho. 

Ou, hellou
Omlouvám se za chyby 💜