Jaký otec, takový syn (IronDad & Spiderson)

7. V případě nálezu vraťte Avengers

Ačkoli to tak možná nemusí vypadat, při psaní tohohle jsem si nic nešlehla. Vážně. (Věřte mi, mám v plánu něco mnohem šílenějšího na Frostiron jednorázovku.)
Poznámka: V médiích máte, jak vypadá štěně shilohského ovčáka. Roztomilý, no ne?

Nestihl to zastavit.

Ten čaroděj seslal na Petera nějaké kouzlo a Bruce tomu nejenže nestihl zabránit, ale taky nezastavil útočníka, který jednoduše vykouzlil portál a utekl jím kamsi pryč.

Bruce byl vědec, průlomový chemik, ale o magii a kouzlech nevěděl zhola nic. Kouzla neměla systém, nedala se logicky vysvětlit, a to ho na nich děsilo.

Zejména teď, když mohl jenom s hrůzou rostoucí v jeho hrudi zírat na Petera ve svých rukou, který na něj zmateně mrkal, velké hnědé oči zastřené zmatením.

Srdce mu tlouklo tak rychle, až se bál přeměny v Hulka, ale přesto se zvládl uklidnit natolik, aby rukou stiskl komunikátor ve svém uchu pro spojení s ostatními, kteří, na rozdíl od něj, bojovali okolo: „Lidi, máme problém. Jde o Petera a... neuvěříte mi, dokud to neuvidíte naživo."

„Jsme tam hned, ten divnej čáryfuk i jeho kreatury stejně zmizely," odvětil Tony, ačkoli v hlase mu zaznívaly upřímné obavy, které se mu nikdy nepodařilo skrýt, když se jednalo o Petera.

„Jen prosím... rychle," hlesl Bruce, teď už obě ruce natažené před sebou, zatímco stále v šoku nesl Petera do letounu, kde doposud setrvával.

~~~

Bruce měl pravdu. Kdyby se to pokusil vysvětlit bez důkazu, nevěřili by mu.

Měli problém mu uvěřit, i když Peter seděl přímo před nimi.

„Bruci," hlesl Tony zděšeně. „Bruci, to je – to je Peter? Co?"

„Já vím," byla jediná odpověď, kterou mu doktor mohl dát.

Protože uprostřed quinjetu, tak, aby na něj všichni skvěle viděli, sedělo malé hnědošedé štěně shilohského ovčáka se stále sklopenýma ušima a vyjukaně na ně hledělo Peterovýma vroucíma hnědýma očima.

~~~

Tony vyšiloval a vlastně se to ani nesnažil tajit. Celý ten krátký, sotva dvacetiminutový let zpátky na základnu Avengers strávil rozhovorem s Peterovou tetou May, aby jí zasvětil do téhle jejich podivné situace, a ona na něj ječela tak hlasitě a mocně, že i Sam na druhé straně quinjetu neklidně přešlapoval (a Natashe ve tváři pohrával výraz překvapivé hrdosti a radosti). 

On se ji snažil uklidnit, říct, že brzy přijdou na to, jak dát jejího synovce do pořádku, ale jeho slova nezněla přesvědčivě ani jemu, natož rozzuřené starostlivé May. Nepomáhalo, že zatímco chodil dokola a telefonoval, Peter ho zvědavě pozoroval ze svého místa v rohu letounu, kde Bruce prováděl základní vyšetření.

Když byli jen pět minut od základny a Tony stále nestačil přijít na způsob, jak May uklidnit a z tohohle se vykroutit, Natasha se nad ním smilovala a s protočením očí mu vzala mobil přímo z ruky. Stačily jí tři minuty, než zavěsila a vrátila mobil Tonymu zpátky do rukou: „Máme jediné štěstí, že má Peter ještě měsíc prázdniny. Do té doby musíme Petera vrátit zpátky. Nemáš zač."

Zaraženě na ni chvíli mrkal, než ale stačil udělat cokoli dalšího, letoun se snesl k zemi a oni vystoupili ven.

Nedošli moc daleko, všichni se zastavili v obýváku, nevědouce, co dělat. Jindy by prostě zamířili do svých pokojů se osprchovat a potom vrátit zpátky najíst, ale štěně v Bruceových rukou situaci lehce komplikovalo.