Jaký otec, takový syn (IronDad & Spiderson)

11. Tohle jsem v plánu neměl

AU, kde je Tony Peterův biologický táta. 
Taky upozornění: Spideypool! 
Tuhle krátkou jednorázovku věnuji Andillek. <3

–––––

Clint překvapeně zamrkal. Pak zavřel dveře. Znova je otevřel. Zjistil, že se mu to asi doopravdy nezdá.

Hezkých pár vteřin jenom tupě zíral před sebe s čelistí téměř kdesi u země a snažil se zpracovat, co vidí, ale vzpamatovat se ze šoku zkrátka tak dobře nešlo.

„Strejdo Clinte, n –"

„Natashooo?" zavolal hlasitě, aniž by od těch dvou před sebou odtrhl pohled.

„No?" Natasha poklidně vyšla zpoza rohu, jako kdyby se nic nedělo. „Co ječ – oh. Aha." Na chvíli se odmlčela, pohled nečitelně prázdný, ale oči rozšířené; jediná známka překvapení, kterou dala najevo. „Bruci!"

„Vážně?" zakňoural Peter potichu a deku, kterou měl vytaženou do pasu, si ještě přetáhl přes hlavu. Tohle bylo ještě horší než zlý sen.

„Co se tady děje?" ozval se hlas, který rozhodně nepatřil doktorovi, a Peter vykoukl, aby zjistil, že teď mu ve dveřích stojí jak oba agenti, tak Bruce a s ním i Steve. Ačkoli ten vypadal, že lituje, že se přišel podívat, proč se tady shromažďují.

Celá čtveřice jenom nehybně stála a zírala, než si Bruce odkašlal. „Tony!"

„Vážně díky, strejdo," zamrmlal Peter.

„Clinte, co ti trvá tak dlouho dotáhnout Peta z pokoje a proč tady všichni tak křič – PETERE, co to kurva –"

Se zasténáním zabořil hlavu do Wadeova nahého hrudníku a přitiskl se k němu blíže. Jistě, nechtěl, aby se jeho rodina o jeho vztahu s Deadpoolem dozvěděla zrovna takhle, ale takovou vědu z toho dělat nemuseli. Vždyť se ani nic nestalo, jen spolu leželi v jedné posteli. Sice bez triček, ale s kalhotami!

„Petey," hlesl Wade, doposud až nezvykle zticha. Zíral na Avengery ve dveřích se zděšením v očích a ani se nehýbal, Peter mohl cítit, jak napjatý je. „Nemyslím si, že tímhle pomáháš."

„Ne, to rozhodně nepomáhá," odsouhlasil jeho táta ostře. „Oba dva, obléct. Za minutu ať jste v obýváku. A Wilsone – nic nezkoušej." Trhl sebou a poněkud strnule vyrazil do obýváku, zbytek týmu ho doprovázel jako eskorta.

Peter vzdychl. Kdyby včera po jejich společné hlídce netrval na tom, aby u něj Wade zůstal, nic z toho by se nestalo a on by jim ho mohl představit alespoň trochu formálněji. Ale takhle...

Opatrně se vykroutil z jeho sevření a přešel ke skříni, aby na sebe natáhl čisté oblečení. Hodil po stále zamrznutém Wadeovi jedny jeho tepláky, tričko a mikinu, které u sebe měl, a teprve tohle jakoby ho probralo. Nechápavě se na něj podíval, obočí nakrčené. „Nemyslím si, že to půjde snáz, když se ukážeš v celé Deadpoolově výzbroji," vysvětlil Peter.

Postavil se (a Peter si rozhodně nedopřál chvilku, aby obdivoval jeho svaly, očividně se ti sekají kamery, Jarvisi), aby se oblékl do přiděleného oblečení. „Jestli si myslíš, že je to zastaví od mého zabití..."

„Nedovolím jim to," zavrtěl hlavou. Když se na něj Wade skepticky podíval, přistoupil blíže a chytil jeho tvář do dlaní. „Hej. Už jsme o tom mluvili, pamatuješ? Nedovolím jim, aby ti cokoli udělali. Miluju tě." Palcem ho pohladil po líčku a pak se natáhl na špičky, aby ho políbil na rty.