Night Changes // h.s. (CZECH TRANSLATION)

THREE

„Dobrý bože, co vám trvalo tak dlouho?!" zeptal se Liam, pohupující s miminem sem a tam, stejně jako jsme s Louisem v klopýtali dovnitř se všemi těmi věcmi, co jsme koupili. Pustili jsme je na zem, když jsme vešli, Liam ke mně přišel se zuřivě brečícím miminem.

„Udělej něco, řada je na tobě!"

„Ne, sakra!" couvnul jsem od toho malého nemluvně, které jasně potřebovalo, aby se o něj někdo postaral. Slzy se valily po jeho obličeji, jeho křik jen zesílil, čím díle jsem čekal, až se o něj postará.

„Harry! Vezmi si to zatracené mimino!" naléhal Liam, natahující ke mně miminko, abych si ho vzal. Mohl jsem vidět, že byl obarven potem z celého stresu, jak hlasitě dítě plakalo.

„Liame, ne, nemůžu!" tlak na mě doléhal jako tuna cihel tímhle jednoduchým úkolem. Sledoval jsem, jak frustrovaně kopal ve vzduchu, čím více jsem odmítal ho držet nebo kdokoli, to je jedno.

„Harry, ano, můžeš. Asi má hlad, ty a Louis jste mě s tím miminem tady nechali, teď jsi na řadě, zatímco přijdeme na věc s lahvičkou." Liam se ke mně přesunul blíže, aby mi položil kopající dítě do náruče, hlasitost se nezměnila.

„Liame..." Začal jsem váhat, pořád jsem držel natáhnuté paže, aby mi Liam podal to dítě. Nikdy jsem v životě nebyl tak vyděšený.

„O bože! O bože! O bože!" obával jsem se, když jeho váha byla v mých rukách. Držel jsem to dítě od svého těla, viděl jsem, že nebyl klidný z nedostatku kontaktu s tělem.

„Jen zůstaň klidný. Louisi, pojď sem a pomoz mi," zavolal Liam přes hluk miminka, který jsem měl uklidňovat, zatímco by Louis a Liam vyřešili krmení.

„Liame, nezvládnu to," promluvil jsem přes hlasitý pláč, pořád jsem si nepřitáhl dítě k tělu, abych ho uklidnil.

„Harry, pochlap se, kámo!" argumentoval Liam, čtecí instrukce na sunaru, zatímco Louis roztrhával pytlík s lahvičkou. Mžourající očima Liam začal číst návod, než zavolal na Louise, aby mu podal lahvičku, jako by byl nějaký šéfkuchař.

„Lahvička?" požádal Liam, natahující ruku k Louisovi, který byl po jeho boku v kuchyni.

„Lahvička." Přikývl Louis, podávající mu novou lahev.

„Teplá voda?"

„Teplá voda." Pustil Louis vodu, jak mu bylo řečeno, a dotkl se tekoucí vody rukou, dokud nepřikývl k Liamovi, že voda byla na správné teplotě.

„Řekl bych, že to je asi sedmnáct gramů, co bys řekl?" zeptal se Liam na Louisův názor, než přikývl a pokračoval do další části.

„3 naběrky sunaru?" požádal Liam, když Louis otevřel velkou nádobu.

„Jedna... Dva... Tři..." Nasypal Louis tři naběrky, jak mu Liam řekl.

„Bože, už je to skoro hotové?!" knedlík v krku mi rostl, čím více mimino jančilo. Touhle dobou jsem si ho položil do náruče, ale nepomohlo ho to uklidnit. Začal jsem s ním pohupovat jako Liam, trochu jsem ho uklidnil, ale zdálo se, že byl frustrovaný z nedostatku jídla.

„Ooo, zatřes s tím!" Louis kývl hlavou na Liama, načež Liam třásl s práškem v lahvičce.

„Shake it, sha, sha, sha, shake it real good!" Louis trochu tancoval, způsobující, že Liam třásl s lahvičkou déle, než bylo třeba.

„Liame!" zavolal jsem, začínal jsem být naštvaný, jak dlouho mu to trvalo, aby se tady přesunul s tancujícím Louisem.

„Promiň, tady, kámo." Liam mi podal lahvičku, zatímco jsem ji držel dost nejistý tím, jak začít to miminko krmit.