(DOKONČENO) Chosen to be a snake (Cz Ninjago FF)

Anacondraijský artefakt - 2. část

Najednou někdo začal silně bušit na obrovské dveře obrovské knihovny. Nate sebou trhla tak, že upustila sloup knih, které si měla v plánu vzít. ,,Co to bylo?" přiběhla ke svému staršímu bratrovi. Ten se na ni podíval a vrazil ji knihu do ruk. Nate se na něj zaraženě podívala a poté na dveře, které měli chuť se za chvíli otevřít a odhalit, kdo se nachází za nimi. Znova někdo zabušil na dveře. ,,Najdi východ, uteč a sss pomocí tvých přátel najdi ten artefakt." usmál se Morrow na svoji sestru a postavil se před ní. Nate, ačkoliv byla o rok mladší a musela ho poslechnout, chtěla zůstat s ním a bojovat po boku mladého vůdce a jejího bratra. ,,Já ssse je pokusssím zdržet." to už ale byla Nate od něj daleko, takže ho nejspíš neslyšela. Dveře se rozrazili a dovnitř vtrhlo asi deset vojáků rodu Fangpyrů. ,,Máme za úkol tě okamžitě...." zarazil se jeden z vojáků, když zahlédl svého velitele. Zatřepal hlavou a hlasitě zasyčel. Byl připraven k boji, stejně jako Morrow. 

Nate hledala co nejvíce bezpečné a neviditelné cesty ven z doupěte. Občas uslyšela nějaký ten hlas. Už prolezla snad celé doupě a nikde nic. Kniha, kterou měla pod mikinou, byla těžká a šla snadno poznat. Nate se bála, že ji někdo objeví a pošle za Pythorem, ten by nebyl moc veselý, kdyby zjistil, že u sebe má velice nebezpečnou věc. Najednou se objevila ve svém pokoji. Povzdechla si a knihu položila na postel, a vedle ni si sedla. Podívala se na strop a vzpomínala na časy, strávené s Lyrou a ostatními. Chtěla se tam vrátit, toužila po tom, ale její druhá touha byla zůstat tady, protože by žárlila. Podívala se na naopak na své ruce, které stiskla. Musí nějak svůj potenciál odemknout, ale jak? Najednou ji něco trklo v hlavě a její pohled spadl na knihu. Vzala ji do rukou a otevřela ji, začala listovat až narazila na stránku, o které celou dobu její bratr básnil. ,,Anacodraijský artefakt...dokáže předpovídat budoucnost, léčit a její nositel má ohromnou moc." četla napůl v hlavě a napůl nahlas. Listovala knihou dál, ale nikde nebyla ani jediná zmínka o potenciálu. Smutně si povzdechla a odložila knihu stranou. Natáhla se k šuplíku a vytáhla malou tašku. Do tašky vložila knihu a potom si ji přehodila přes rameno. Vylezla na zábradlí u balkónu a a jedním skokem se objevila na vedlejší střeše. Co nejrychleji se rozeběhla k chrámu. V noci šlo prd vidět a tak Nate zakopávala o každý druhý výklenek ve střeše. Naštěstí byla  blízko u chrámu a nechtěla knihu upustit za každou cenu.

Ve stejnou chvíli Lyra seděla na terase a brousila si své dvě dýky. Stýskalo se ji po Nate. ,,Ahojky." ohlédla se po postavě. Byla to Kaiova sestra Nya, která měla zaujmout místo po Nate, než se možná vrátí. ,,Ahoj, co tady děláš tak pozdě večer?" usmála se a přisedla si k Lyře. ,,To bych se měla ptát já tebe." položila ruku na její rameno. ,,Nemohla jsem usnout, tak jsem si tady sedla." odpověděla ji a podívala se do dáli. Nya to samé. Tak tam seděly spolu a koukali na bránu do chrámu. ,,Hele, všimla jsem si jedné věci." řekla Nya po chvilce.
,,Hm?"
,,Možná má na tebe Lloyd pěkný crush." Lyra ji probodla pohledem, a Nya se začala usmívat jako blb. ,,To samé bych řekla o tobě a Jayovi." tentokrát Nya probodla Lyru a po chvilce se začaly smát. ,,Ehm, doufám, že vás neruším." Lyra poznala známý hlas. Lyra se ohlédla a spatřila jasně zelené oči. Nya vstala a odešla s tím nejvíc výrazem: ,,I ship it!". Lloyd se posadil vedle Lyry a díval se na ni. Ta mu ale pozornost nevěnovala a dále pokračovala v broušení dýk. To ho zarazilo a tak ji chytl za ruku. Tentokrát se to povedlo a Lyra se a něj podívala. ,,Něco se děje, tak mi to prosím řekni." řekl Lloyd potichu a stále svíral její ruku. Vše mu ohledně zmizení Nate a divného pocitu řekla. Ten to všechno probral a přikývl. ,,Neboj se, vše bude v pořádku." řekl nakonec a Lyru, která se málem při tom vypravování rozbrečela, láskyplně objal. Ta se zarazila a taky ho objala a díky tomu Lloyd sevření více upevnil.
    Odtáhl se a koukal na rudý obličej patřící její kamarádce. Usmál se. ,,Hele! Nekoukej tak!" křikla po něm Lyra a nafoukla tváře. ,,No jo promiň." řekl nervózní Lloyd a podrbal se ve vlasech. Lyra odvrátila pohled a snažila se zahnat červeň v její tváři. Ksakru! Proč je tak roztomilý...Lyro, ovládej se! okřikla se v hlavě a najednou ucítila hřejivé ruce na rameni, které ji otočili směrem k obličeji blonďatého chlapce. Opět jsem zčervenala a jeho pohled byl blízko. Najednou ji věnoval letmý polibek na tvář a s úsměvem na tváři odešel do svého pokoje. Lyra tam ještě chvíli seděla a potom se rozhodla vstát a jít si lehnout. Zalezla do postele a přemýšlela o té puse, až nakonec usnula.

Nate doskočila na poslední střechu. Teď stála na střeše chrámu, knihu pořád v tašce a tu měla na rameni. Seskočila do zahrady a hned utíkala k pokoji mistra. Zaklepala. Dveře byli otevřené, zarazila se, doufajíc že je mistr Wu v pořádku. Vlezla dovnitř. ,,Mistře?" řekla polohlasně, aby ho omylem nevzbudila. Všimla si světla výchazejícího z jednoho malinkého pokojíčku. Opatrně nakoukla a mistr právě meditoval. ,,Copak potřebuješ?" zeptal se a když otočil pohled od hořící svíčky, vypadal překvapeně. ,,Ano jsem to já, ale prosím podívejte se na tohle." Nate mu vrazila knihu do rukou a čekala na jeho reakci. Wu si knihu prohlédl a párkrát v ní zalistoval, a narazil na stránku o tom artefaktu. ,,Hm, takže ho máme najít.?" Nate přikývla. ,,Fajn, zítra o tom informuji ostatní, teď jdi spát." sensei vyhnal Nate z pokoje a zabouch dveře. Nate jen pokrčila rameny a odešla do chodby, kde se nacházeli pokoje všech studentů v chrámu. Rozešla se směrem ke svému pokoji.

,,Nate?"

Táááákže konec kapitoly, doufám, že se vám líbila. Jenom prosím napiště upřímný názor k této celé knize. Budu se na vás těšit u další kapitoly.