(DOKONČENO) Chosen to be a snake (Cz Ninjago FF)

Jiná dimenze

Všichni stáli s batohem na zádech před chrámem. Čekali na posledního člena, mistra Wu. ,,Kde může být tak dlouho?" Hlesl Cole a opřel se o zeď. Po asi patnácti minutách se mistr stále neukázal, všichni se málem unudili k smrti. ,,Tak jsem tady." Uslyšeli hlas svého učitele a když k nim konečně došel, rozdal každému jeho daný úkol.
,,Jedeme do jedné dimenze, a tam platí jiné věci než tady u nás, takže prosím vás, chovejte se tam slušně." řekl mistr Wu a otočil se k nim zády, pohladil si svůj bílý, hlavně dlouhý, vous. Nate k němu přišla a podala mu jeho batoh a potom byli připraveni vyrazit. ,,A kam že to vůbec jdeme?" Zeptal se Jay. ,,Jdeme k jednomu z mých nejlepších přátel," řekl mistr a zastavili se na přechodu pro chodce. ,, Pomůže nám v naší velkolepé výpravě." Dodal a to všechny uvedlo do tichého režimu. Všechny zajímalo kdo je ten "nejlepší přítel", ale určitě to byl stejně skvělý bojovník jako sám jejich učitel.

Na obloze začalo pomalu slunce zapadat, došli k jednomu malému krámku. ,, Čajovna? Mistře, ale my jsi nejdeme dat čaj." obořil se do mistra Lloyd a díval se na malou dřevěnou vývěsku s nápisem: "Čajovna".
,,Tady není jen čajovna." Řekl mistr moudře a vešel pomalu dovnitř. Ostatní ho následovali a když byli všichni v budově, udeřila je do nosu vůně čerstvých čajových směsí. ,, Vítejte." Pod pultem se ozval starý hlas dámy. ,,Mistake?" (doufám že to píše správně 😅) Mistr Wu se podíval pod pult a potom se odtáhl, najednou se na ně dívala paní s vlasami šedé barvy zapletené v malém culíku. Usmívala se. Obešla pult a učitele vřele objala. Ten ji objetí opětoval a potom se i s Mistake otočil na jeho žáky. ,, Žáci, tohle je Mistake. Hodně dobře se vyzná v čajích." představil svého přítele. Nate i s ostatními mile přivítali a ani ne za chvilku seděli u stolu a před sebou měli hromadu různých balíčků.
    ,, Takže vy máte čaj, který nás dokáže teleportovat do jiné dimenze?!" vyhrkl Kai a koukal na balíček hustého čaje. ,, Ano, jenomže se nejmenuje teleportovací čaj, ale Cestovatelův čaj. Ale, je velice nebezpečný!" přikývla Mistake, a hlavně dala důraz na jméno, pomalu se nahnula, aby teleportovací čaj vzala. ,, Ten přesně potřebujeme." usmál se zelený ninja a čekal na reakci. Stařešina se na něj ohlédla a upřímný úsměv mu oplatila. ,, Vím, a proto vám ho taky dám, jenže mi ho zase musíte vrátit." řekla potichu a setkala se s pohledem mistra. ,, Na nás se Mistake, můžeš spolehnout!" vykřikl Jay a vyskočil ze židle. Nya se lekla a zatáhla ho zpět do sedu.

,, Děkujeme za všechno Mistake." zašeptala Nate a vzala ruce stařešiny a zatřásla s nimi. ,,Nemáte zač," usmála se Mistake. ,, A nezapomeňte, jděte jenom tam, kde věříte lidem." dodala a tuhle větu moc Nate nepochopila, ale i tak přikývla, otočila se a šla k ostatním. Jak k nim došla, vydali se směrem k přístavu města Ninjago. ,,Tááák jóó, jde se na věc." vykřikl Jay a vyběhl na dřevěné molo.
Bože, je jak utržený ze řetězu. pomyslela si Nate a plácla se do čela. Mistr se na ně otočil a vytáhl malý balíček, ve kterém byl Cestovatelův čaj. Každému do dlaně nasypal trošku a zbytek schoval zpět. ,,A co tím budeme jako dělat?" Zeptal se Kai a koukal na prášek ve své dlani. ,,Teď to musíme sníst, aby nás to někam přeneslo, ano zní to divně, ale tento čaj se nevaří." vysvětlila Nate s pohledem upřený do dáli. Párkrát zamrkala a co nejrychleji si chodila dávku čajové směsi do pusy. Polkla a celým tělem ji projela vlna nové energie, stejně jako ostatním. Zavřeli oči a najednou se objevili v jiné oblasti. Nate pomalu otevřela jedno oko a vykřikla. ,,K-kde to jsme?!" zavrčela Lyra a dívala se kolem sebe. ,,Vítejte v Never-Realmu. Dimenze bez času." usmál se Lloyd a všichni jako přibití na pevnině se na něj podívali. ,,Jak o tomto místě víš?" zeptala se Lyra. ,,Jsem zelený ninja, musím vědět kde nás čekají mise a kde chtějí naší pomoct, jako držitele živlů potřebují pomoc úplně všude." usmál se. Nate pocítila vinu, stále svoji schopnost neodemkla. Sklonila hlavu a smutně si povzdechla. Třeba se jí to povede teď.

Začalo zapadat slunce a skupinka ninjů vedená starcem se stále procházeli bezčasou dimenzí. Stejně v ten moment hledat i náš nepřítel něco k jídlu pro sebe i svou společnici. Procházel se lesem, našel pár keříků s nějakým ovocem, ale to jim nestačilo. Zanedlouho našel menší skupinku zajíců, vzal si nožík, který mu dala Miku a hodil ho. Čepel se zabodla do malého tělíčka a zajíček padl k zemi. Fritz (nepřítelovo pravé jméno) přišel k mrtvému zajícovi, vzal ho za nohy a přehodil přes rameno. Teď už jen se dostat zpět. Pomyslel si, otočil se a šel zpět do lesa, ale najednou zahlédl malé tábořiště. Schoval se do křoví, aby ho nešlo vidět a potichu se plížil blíž. Uviděl skupinku teenagerů, mohlo by jim být méně než 18 a taky s nimi byl i nějaký starec. Povídali si a smáli se. Nikdy tohle nezažil, nebo si na to aspoň nevzpomíná. Odvrátil pohled od nich a pomalu se vydal zpět do jeskyně. Po cestě potkal několik vojáků, ale oni ho ignorovali. Oddechl si a pokračoval dál.
  Došel ke vchodu a zahlédl malé světlo. Fritz vešel do obloukovité díry, která byla mým vchodem do obydlím. ,,Miku?" zavolal, ale nikdo mu neodpověděl. Pomalu vešel dovnitř a rozhlédl se kolem. ,,Jsem tady." zazněl tichý dívčí hlas. Usmál se. Je v pořádku. Šel na místo odkud zazněl hlas jeho společnice. Zahlédl ji na kraji skalního útesu, položil mrtvého zajíce na zem, přešel k ní a sedl si za ní a tvář položil do jejích vlasů. Cítil jak se Miku zachvěla a tak ji ještě objal zezadu. ,,Pěkné voníš~" zašeptal ji do ucha a Miku se od Fritze odtrhla a celá rudá se na něho podívala. ,,Ty..ty mi takhle říkat nebudeš!" okřikla mne. Tohle se mu nikdy nestalo. Zvedl ruce do obranného gesta a pomalu vstal. Povzdechl si a vyšel ven, sedl si k ohništi a dál na klacek zajíce a položil ho nad ohniště. Začal se pomalu opékat, a Fritzovi se začali sbíhat sliny. Moc se těšil na pečené zaječí maso, hlavně na nožičky.

Bylo ráno, sluneční paprsky prosvítili les a stromy v něm vypadaly jako osvícený vánoční stromeček. Dcera Anacondraie se protáhla a otevřela oči. Zase další den, den někde v jiné dimenzi. Posadila se a koukla do hlubokého, ale přitom tak krásného lesa. Vedle sebe si všimla hnědovlasého mistra ohně. Ležel vedle ní a v objímal její tmavě modrou mikinu. Usmála se a znova si lehla obličejem k němu. Spal. Byl kawaii když spal. ,,To už jsi vzhůru?" Nate zamrazilo a ohlédla se za sebe kde ležela její kamarádka. ,,A-ano. Nemohla jsem spát." vykoktala ze sebe a otočila se na druhý bok obličejem k ní.