Notebook of death

21.

Asi do půlnoci jsme sledovali rádoby telenovely. Phillip chrochtal smíchy a já se modlila za konec.

Phill vypnul televizi, vzal mě do náruče a odnesl do postele. Byla jsem uplně strnulá. Bála jsem se, co přijde. Ale nic se nedělo. Zhasnul světlo a lehnul si vedle mě. Ve vteřince už se ozývalo jen jeho spokojené oddechování.

Nemohla jsem usnout. Pořád ve mně vyvolával pocit dvou lidí. Jedna pozorná a milá a druhá zrůdná a psychicku v háji. Ale skutečnost byla spíš taková, že občas měl, no spíš já měla štěstí, že se dokázal ovládat.

Když začalo svítat, konečně se mi podařilo usnout. Ale to mi nevydrželo moc dlouho. Probudil mě zvonek. Phillip už vedle mě neležel. To mi dovolovalo být uvolněná.  Ale hlasy od domovních dveří mi moc na klidu nepřidávaly.

,,Omlouvám se, že řuším v tak brzkých ranních hodinách ale..." říkal neznámý ale přísný hlas.

,,To je v pořádku. Pojďte dál. Jak mužů pomoct?" Nemůžu ani slyšet ten odporně podlézavý hlas.

,,Sousedé nám podali hlášení, že se zde oběvují ženy, které náhle mizí. Můžete mi k tomu něco říct?" Kdo to může být?! Pořád jsem na sobě měla šaty ze včerejšího večera. Vylezla jsem z postele a uši měla nastražené, abych slyšela Phillovu odpověď. Stoupla jsem si na první schod a nenápadně jsem se snažila nahlédnout do obýváku. ,,To je nesmysl." Těkal Phill očima ze strany na stranu. V tom si mě všiml. ,,No vidíte. Tamhle je má přítelkyně. Jsme spolu už víc jak dva roky." Mluvil k policistovi. Pak se otočil ke mně. ,,Ahoj Katrin!' Zamával mi. Dělá si ze mě srandu?! Očima pořád visel na mně a při tom strážníkovi říkal: ,,Budeme se brát." Usmíval se. Co to do háje mele?! Pak zakroutil hlavou, jakoby se snažil dostat ze snu a lhal dál. ,,Termín ještě nevíme. Na všem ještě pracujem. Jen Kat trvala na tom, že už si vybere svatební šaty." Zase se otočil ke mně. ,,Ale tyhle jsou Kat moc obyčejné. Najdem lepší." Mrknul. Polisista na mně upíral zrak. ,,Těší mě slečno. Jsem David Salt." Panebože! To je kamarád mého otce! Musí mě poznat! ,,Hrozně mi někoho připomínáte. Jak že se jmenujete?" Usmál se mile. ,,Je nachlazená. Nemůže mluvit, každá nemoc se jí vždy usadí na hlasivkách. Jednou málem přestala mluvit uplně. Nechceme riskovat." Řekl rychle Phill a políbil mě na tvář. Stiskl mi ruku, čímž mi dal jasně najevo, že jestli ceknu, zaplatím za to. ,,A její celé jméno?" Pořád se mi díval do očí. ,,Katrin Abboth. Zanedlou Katrin Abernathy." Usmíval se Phill a ruku mi obmotal kolem pasu. Policista se na mě pořád podezíravě díval. Sotva znatelně jsem zakroutila hlavou. Bála jsem se, aby si toho Phill nevšiml. Ale byl si sebou tak jistý, že se jen vítězoslavně šklebil. David zvedl obočí a já přikrčila čelo. ,,Dobře." Řekl a pořád ze mě nespouštěl oči. ,,Rád jsem vás poznal." Podal si s Philem ruku. Nepochopil. Zůstanu tady, dokud mě můj snoubenec nezabije. Jenže snoubenec, na kterého nikdy nezapomenu a na kterého budu myslet každou minutu, dokud se nedostanu do rakve- jestli mě Phill nehodí do řeky, bude Pat. Můj skvělý, milovaný Patrick. Ten, kterého jsem tolik milovala a kterému jsem dost možná zničila život.

,,Katrin," do reality mě zase vrátil Davidův hlas a napřažená ruka. Podala jsem mu svou. ,,Moc mě těšilo." Pořád se na mě díval s otazníkem v očích. Pak si všimnul hluboké rány na mé ruce. ,,Co se vám stalo?" Přimhouřil oči. Kdy už mu to dojde?! ,,Kat je vyučená kuchařka. V práci jí jednou sjel nůž a ošklivě se pořezala. Ale už se to hojí." Phill byl pořád naprosto uvolněný. Jak to sakra dělá?! ,,Měla byste si zajít k doktorovi. Mám tam cestu, můžu vás tam hned zavést." Párkrár jsem kývla hlavou a už se chystala vypadnout. ,,To nebude třeba. Odvezu ji tam sám. Ale dějujeme." Milý, starostlivý Phill s vrozenou laskavostí. Gentleman. Nenechá svou snoubenku jet jen tak s někým.

,,Rozumím. Naschle." Řekl policista a Phill za ním zavřel dveře.