Vlci z ulice - Počátek

Setkání

Druhý den ráno jsem začal v lese. Na lovu. Sám. Tedy, alespoň jsem si myslel, že jsem sám. Viděl jsem mladou vlčici, která se právě chystala zaútočit na srnu, která se pásla poblíž. Zavrčel jsem. Ne, kvůli srně.. Kvůli vlčici.
Vlčice po ní skočila. Zařval jsem a skočil po vlčici. Ta srna byla moje!
Hold, běžné problémy v lese. Nedostatek potravy pro zvířata, natož pak pro vlkodlaka. Chvíli jsem se s ní pral. Ona řvala na mě, já na ni. Myslím, že pro třetího pozorovatele by to vypadalo celkem komicky. Vlkodlak, peroucí se s vlkem, řvoucí jeden na druhého.
Nakonec jsem ji zasáhl drápy do krku. Zakňučela a chtěla se dát na útěk. Ovšem já jsem si nechtěl nechat utéct jídlo..
Zavrčel jsem a znovu ji zasáhl drápy do krku. V posledním náznaku obrany se její zuby sevřely kolem mého předloktí a zaryly se do něj. Zasyčel jsem. Potom, ale vykrvácela a zemřela.
Moje drápy rozpáraly její kožich a odhalily maso. Už už jsem se k němu skláněl. Už už jsem se chystal zakousnout se do voňavého, růžového masíčka -
Když vtom jsem ucítil pach dalšího vlkodlaka v křoví za mnou. Povzdechl jsem si. A mám po jídle...
„Jak dlouho už mě sleduješ, Echo?" Zeptal jsem se.
Ten pach jsem znal. Nemohl jsem se mýlit. Nastala chvíle absolutního ticha.
„Hej, Echo.. Já vím, že tam jsi. Zapomínáš na náš vyvinutý čich?" Zeptal jsem se.
Mladý hoch vylezl z křoví a provinile se na mě podíval.
„Co tady děláš?" Zeptal jsem se.
„Pozoroval jsem tě při lovu. Víš.. Chci se to naučit." Řekl ostýchavě chlapec.
„To sis teda vybral skvělého učitele.." Ušklíbl jsem se a otočil se k odchodu z lesa.
„Prý jsi už jako člověk patřil do smečky. Dokonce do jediné, která má Pravého alfu.." Nevzdával se Echo šance zahájit se mnou konverzaci o kterou jsem očividně neměl zájem.
„No a? Už nepatřím." Řekl jsem.
„Viděl ses s ním, co jsi na ulici?" Zeptal se.
Zavrtěl jsem hlavou. Scott neměl tušení, že jsem utekl z domu.
„Hej, Echo.. Potřebuju si něco zařídit, dobře? Vrátím se." Řekl jsem.
Přikývl. Utekl jsem. Ne. Nepotřeboval jsem si nic zařídit. Prostě jsem hledal výmluvu, abych se mohl té konverzaci vyhnout. Bolelo to.
Celý den jsem se potloukal po Beacon Hills. Poprvé po dlouhé době jsem zamířil ke škole. Zadíval jsem se na velkou budovu. Tolik se toho taky stalo. Všiml jsem si Scottovy motorky. Povzdechl jsem si.
„Jak se asi máš, Scotty?" Zašeptal jsem.
Otočil se a šel pryč. Vzal jsem to kolem nemocnice. Celou dobu jsem přemýšlel nad tím, co by se stalo, kdybych neutekl z domu. Možná bych byl šťastný. Možná ne.
Najednou jsem do někoho narazil.
„Promiňte.." Řekl jsem a podíval se na tu osobu.
Pootevřel jsem pusu. Byla to Scottova máma. Mellisa McCall.
„Stilesi.." Řekla tiše s překvapeným výrazem.
Chtěl jsem utéct. Chytila mě za ruku.
„Počkej. Neřeknu mu, že jsem tě viděla." Řekla.
Třásl jsem se. Měl jsem strach. Velký strach.
„Bože ty vypadáš. Kdy ses naposledy vyspal, hm?" Zeptala se.
„Už je to dlouho." Řekl jsem popravdě.
„Pojď se mnou." Řekla a táhla mě k budově.
„Ne.. Nemůžu.." Vrtěl jsem hlavou.
Přestal jsem ovládat svou vlčí stránku a silně škubl rukou. Mé oči zazářily. Mellisa se otočila a zadívala se do zářivě zelené barvy. Pootevřela pusu ohromením.
„Prosím.. Neříkej to Scottovi." Řekl jsem tiše. „Nemůžu zůstat.."
„Scott mi řekl, že byl u vás.. Že tě otec vyhodil z domu." Řekla. „Proč jsi nešel k nám? Nechala bych tě u nás."
„Ne." Vrtěl jsem hlavou. „Nechci být přítěž."
„Pojď se mnou aspoň do nemocnice. Trochu se prospat." Řekla.
„Nemůžu. Riziko, že bych ztratil kontrolu, je velké. Nechci nikomu ublížit." Řekl jsem.
„Ale-"
„Scott si mě najde." Řekl jsem. „Věřím tomu, že si mě najde. Řekni mu o tom, že jsme se viděli.. A řekni mu.. Že víc zjistí v západní čtvrti."
„Takže tam teď žiješ.." Řekla tiše.
Uslyšel jsem z dálky policejní sirénu.
„Musím jít." Řekl jsem.
Objala mě. „Vyřídím mu to. Kdyby bylo nejhůř.. Přijď za mnou. Ať už sem, nebo k nám domů. Rádi ti se Scottem pomůžeme."
Odtáhl jsem se a přikývl. Potom jsem se dal na útěk. Nechtěl jsem ji do toho motat. Nechtěl jsem do toho motat nikoho z nich. Zvlášť teď, když měla naše smečka problémy. A hodně problémů...